Lidé jsou různí, žijí v různých prostředích, jsou různě zatěžováni, a proto potřebují i různou stravu. Pro všechny lidi je však vhodná strava co nejpestřejší. Při výběru jídla by lidé měli uplatňovat tyto obecně platné zásady :
- střídmě rozmanité a nepřesolené pokrmy
- málo tuků
- dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin a přiměřeně výrobků z obilovin
- málo cukrů a sladkých pokrmů
- dostatek tekutin ( asi 2 litry denně, u lidí fyzicky činných a u sportovců pak více )
Nejdůležitější složkou potravin jsou živiny. K živinám patří bílkoviny, tuky a sacharidy. Z nich získává lidský organismus potřebné látky a energii ( pro duševní a fyzickou činnost, pro udržení tělesné teploty a pro zajištění všech dějů, které v organismu probíhají ).
Bílkoviny tvoří podstatnou část buněk všech organismů. Stavebními jednotkami bílkovin je 20 aminokyselin, z nichž 12 si lidský organismus dovede připravit, ale zbývajících 8 již ne. Proto musí naše strava obsahovat i dostek bílkovin. Jsou obsaženy v mase, mléce, vejcích, mléčných výrobcích, ale i sóji a luštěninách. Nechybějí však ani v pšenici, kukuřici, rýži a ani v ovoci a zelenině. Obecně však platí, že většina rostlinných zdrojů má nižší podíl bílkovin než zdroje živočišné.
Tuky můžeme označit jako zdroje a zásobníky energie v naší stravě. Jsou buď rostlinného, nebo živočišného původu. Měli bychom dávat přednost tukům rostlinným před tuky živočišními. Jsou lépe stravitelné a neobsahují cholesterol, který je ve větší míře škodlivý. Vhodný je např. olej olivový, slunečnuicový, sójový a podzemnicový.
Za určitých podmínek tuky žluknou. Chceme-li žluknutí zpomalit, musíme :
- odstranit vodu ( přepouštění másla, škvaření sádla )
- co nejvíce zabránit kontaktu se vzdušným kyslíkem a omezit působení světla ( neprůhledný obal, uchování ve tmě, popř. pod vodou )
- snížit rychlost chemických reakcí a omezit rozvoj mikroorganismů ( uchovávání za nízké teploty ).
Sacharidy jsou pro člověka hlavním zdrojem energie, která se uvolňuje při oxidaci glukosy složitými reakcemi, přičemž konečnými produkty jsou oxid uhličitý a voda. Pokud člověk požívá velké množství sacharidů, mění se v jeho těle na tuky.
Kromě sladkých sacharidů - cukrů ( např. glukosy, fruktosy, sacharosy ) - využívá lidské tělo z potravy především polysacharid škrob. Ten je obsažen hlavně v obilovinách, rýži a bramborách.
Pití - lidé by měli pít podzemní vody, šťávy z ovoce a zeleniny a čaje . Měli by omezovat konzumaci černého čaje a kávy. Též dlouhodobé nadměrné pití mineralálních vod může způsobovat zdravotní potíže.
Tělo člověka žijícího ve zdravých podmínkách obsahuje asi 35 vázaných prvků. Uhlík, vodík, kyslík a dusík tvoří asi 98 % jeho hmotnosti. Uhlík, vodík a kyslík jsou obsaženy ve všech živinách, dusík především v bílkovinách. Ke zdravému životu potřebujeme ještě asi 25 vázaných prvků, z toho většina jsou prvky nezbytné. Patří k nim sodík ( denní doporučená dávka je 5 - 12 g, při nedostatku člověk trpíá pocitem únavy a křečemi svalů ) , draslík ( při nedostatku poruchy činnosti štítné žlázy, vyskytuje se ve špenátu, bramborách, fazolích ...), vápník ( řídnutí kostí,mléko, vejce, ryby, zelenina), hořčík ( nespavost, padání vlasů, deprese, kakao, hrách, ořechy ...), železo (bledá, nezdravá pokožka,bolesti hlavy,zácpy,nadýmání,slabost, bolavé ústní koutky, ryby, maso, luštěniny ), fosfor, síra, chlor.
Vláknina je souhrnné označení pro rozmanité makromolekulární látky, převážně polysacharidy. Hlavním zdrojem vlákniny je zelenina, ovoce, celozrnná mouka, luštěniny apod. Vláknina podporuje činnost střev, pomáhá k udržení vody v těle, přispívá k odstraňování škodlivých látek v těle.
V posledních desetiletích se v průmyslově vyspělých zemích velmi rozšířily choroby, jejichž příčinou je znečistěné životní prostředí, nadbytek potravy a její špatné složení, málo pohybu a stres. Mezi tyto civilizační choroby patří rakovina, choroby cév a srdce,choroby dýchacích cest, alergie a cukrovka.
Pro správnou funkci organismu je také důležitý příjem látek, které souhrnně nazýváme vitaminy. Je to pojem historický, který označuje různé látky, které přijíma člověk potravou buď již v potřebném složení nebo ve formě provitaminů ( sloučeniny, jež se v těle mění na účinné vitaminy ). Jejich nedostatek v potravě vyvolává vážná onemocnění a může způsobit i smrt.
15. leden 2008
11 337×
622 slov