Aischylos - Oresteia

Aischylos byl řecký dramatik, nejstarší z trojice slavných athénských tragiků (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés), od nichž se dochovaly celé hry. V mládí se zúčastnil řecko-perských válek, mj. i bitvy u Marathónu. Určitý čas žil v sicilských Syrakusách, kde také zemřel. Podle legendy mu orel, který považoval jeho holou lebku za želvu, svrhl na hlavu kámen. Aischylos za svého života napsal 90 her. Dochovalo se jen 7 tragédií. Uvedl na scénu druhého herce a otevřel tak prostor skutečnému dramatickému dialogu, divadelní akci a charakteristice postav. Jádrem většiny jeho her je mytologický konflikt starého a nového božského řádu, jehož je člověk nechtěným aktérem. Typický pro Aischyla je vznešený jazyk, zájem o morální problémy, především otázku viny a trestu. Jeho tragédie se vyznačují jednoduchou dramatickou stavbou, obvykle jsou uspořádány do tematicky provázaných trilogií, z nichž pouze Oresteia se dochovala v úplnosti. Z dalších trilogií se dochovaly pouze jednotlivé tragédie.

Oresteia (Hra o Orestovi, 458 př. n. l.)

Osoby:

první tragédie: Agamemnon
Agamemnon, král v Argu
Klytaimestra, jeho manželka
Aigisthos, bratranec Agamemnonův

druhá tragédie: Choeforoi (Oběť na hrobě)
Klytaimestra
Aigisthos
Orestes, syn Agamemnonův a Klytaimestřin

třetí tragédie:Eumenides (Milostivé bohyně)
Orestes
Lítice, bohyně pomsty a zla
Bůh Foibos Apollon
Bohyně Pallas Athena
Duch Klytaimestřin

Děj:

Král Agamemnon se vrací jako vítěz po desetileté trojské válce a je slavnostně přivítán svou manželkou Klytaimestrou. Po uvítání je lstí vlákán do koupele, kde je Klytaimestrou zavražděn a vlády se chopí Klytaimestřin milenec Aigisthos. Po sedmi letech od Agamemnonovy smrti se do vlasti vrací jeho syn Orestes, kterému bůh Foibos Apollon nařídil potrestat otcovy vrahy. Orestes zabije matku Klytaimestru i Aigistha, ale trápí ho svědomí z matčiny vraždy a je též pronásledován Líticemi – starými bohyněmi pomsty a zla. Odebere se vyhledat pomoc do Delf k bohu Foibu Apollonu, který ho pošle do Athén za bohyní moudrosti Pallas Athénou, která se přikloní na Orestovu stranu a zbaví jej viny. Tím je moc Lític zlomena a stávají se z nich milostivé bohyně – Eumenides.

ROZBOR DÍLA

Jazykový plán
Oresteia je veršované epické dílo s prvky lyriky, rozdělené do tří samostatných tragédií, které na sebe navzájem navazují. V díle se nevyskytují rozsáhlé popisné pasáže, všechny postavy i prostředí jsou charakterizovány prostě. Autor používá výhradně spisovný jazyk.
Figury:
paronomázie: Je vinna tím či nevinna?
epifora: Jest mocný to běs,
jež jmenuješ, běs,
jenž stíhá náš rod.
epiteton: nevěsta kletá; jedináčkem otcovým
Pojmenování:
metonymie: Zmijí, Skyllou nějakou… (míní se Klytaimestra)
oxymóron: Ledová krev

Tématický plán
Tématem díla je spor mezi starým řádem a novým řádem = mezi starými a novými společenskými normami. Hlavní postavou je Klytaimestra, která se objevuje v celém díle a spojuje tak všechny tři tragédie dohromady. Druhou nejdůležitější postavou je Orestes, který jedná pod nátlakem jak společnosti, tak před bohy.
Děj se nejprve odehrává v Argu, potom v Delfách a nakonec před soudem v Athénách.

Kompoziční plán
Kompozice je kronikářská, prolínající se místy s retrospektivními prvky.
Expozice: Návrat Agamemnona do Arga.
Kolize: Zavraždění Agamemnona.
Krize: Orestova pomsta.
Peripetie: Orestes pronásledován Líticemi za vraždu matky.
Závěr: Orestova nevina.