Ajtmatov, Čingiz - Popraviště

Román Čingize Ajtmatova Popraviště, který poprvé vyšel na pokračování v časopise Novyj mir v roce 1986 pod názvem Placha patří těm dílům , v nichž jde v první řadě o sdělení. Zaujmout stanovisko k aktuálním bolestem doby, vyvolat ohlas, vyrušit lidi bylo pro autora podstatně důležitější než být věrný příkazům umění.
Kniha má tři části. Každá z nich je více zaměřena na určitý příběh. Příběhy se ale vzájemně prolínají. Je problém zachytit všechny souvislosti. Autor se snaží vyjádřit hodně myšlenek a spíše otevírá velké množství témat, než aby se jim věnoval podrobně, logicky propojoval a smysluplně uspořádal. Autor se téměř zalyká množstvím souvislostí, které se šíří od kteréhokoliv tématu (drogy, víra, smrt, trest, ničení přírody, bezohlednost, prospěchářství atd.), a nezbývá mu nic jiného, než je pouze naznačit, zmínit, uvést.. Autor velmi využívá symboliky (zejm. ve jménech postav). Snad poprvé v sovětské literatuře se zde píše o tom, že v SSSR jsou také narkomani, a že mají poměrně rozvětvenou samozásobitelskou síť.
První část je vyprávění o vlčici Akbaře a jejím druhovi Taščajnarovi, kterým třikrát lidé ať už přímo, nebo nepřímo zabili štěňátka. Autor se zde hodně zamýšlí nad bezohledností lidí a poukazuje na ni co by negativní jev. Poprvé je zastřelili mláďátka při krvelačné štvanici na zvěř, která zde ani není přečinem, ale zákonným plněním plánu. Podruhé lidé vypalovali travnaté pole a štěňata uhořela. Potřetí sebral člověk štěňata, aby je zpeněžil.
Druhá část je hlavně o Avdiji Kallistratovi, člověku, který byl vyloučen ze studií teologie pro své kacířské myšlenky. Stylizoval se do role spasitele a stále se snažil napravovat lidi a obrátit je k pokání. Jede s narkomany sbírat anašu ( ruská odrůda divoké marihuany ) a snaží se jim vysvětlit, že je to špatné a obrátit je k víře a pokání. Oni ho ale neposlouchají ani když vyhodí, s velkým rizikem posbíranou, anašu z jedoucího vlaku. Narkomani ho zbijí a vyhodí. On přežije a nechá se najmout k masovému zabíjení antilop na ruské stepi proto, aby lovcům vymluvil původní záměr a přesvědčil je o tom, že je takovéto zabíjení špatné. Oni jej přivážou ke stromu a nechají zemřít
Pak je do knihy vložena část, ve které rozmlouvá Ježíš s Pilátem Pontským.
Ve třetí části se dozvídáme o osudu Bostona, ovčáka, který si po smrti své ženy vzal vdovu po dlouholetém příteli Ernazarovi, který zahynul tragicky, když hledal s Bostonem nové pastviny. Někteří lidé ze vsi si spojují smrt Ernazara s rychlou svatbou Bostona s Guljumkan (manželka Ernazara).
Boston má spor s Bazarbajem, který vybral vlčí doupě, ukradl čtyři štěňata a poslední místo, kam vedla stopa byl dům Bostona. Odtamtud je Bazarbaj odvezl autem. Vlčí pár pak každou noc chodí k domu a vyje po svých štěňatech. Tím budí Bostona, jeho ženu i jejich malého synka. Boston se snaží přesvědčit Bazarbaje, aby vrátil štěňata, ale ten je neoblomný a posléze obviní Bostona, že zabil svého přítele, aby získal jeho ženu. Boston se Bazarbajem nenechá vyvést z míry ani když na něj pošle stížnost ke straně, ale když mu vlčice, která stále zoufale obchází okolo, odnese jeho dvouletého synka a on ho ve snaze zastřelit vlčici zabije také, dojde mu trpělivost a ve vzteku jde a zastřelí Bazarbaje. Boston se jde udat a pak spáchá sebevraždu skokem do stejné propasti, kde skonal i bývalý manžel jeho ženy.