Alexander Solženicyn - Jeden den Ivana Děnisoviče

Alexander Solženicyn (1918-2008)

Jeho život je strastiplný
Ruský spisovatel, laureát Nobelovy ceny (1970)
Dálkově studoval filozofii, historii a literaturu
Během druhé světové války byl v hodnosti kapitána zatčen a uvězněn (za kritiku Stalina v soukromé korespondenci)
Byl odsouzen k osmi letům nucených prací – ve stalinských táborech byl držen do roku 1953, poté ještě pobýval ve vyhnanství v Kazachstánu
Měl rakovinný nádor
V polovině 60.let, kdy již měl za sebou několik literárních prací mu bylo jakékoliv publikování zakázáno a rukopisy mu byly zabaveny
Další dílo: romány Souostroví Gulag, rakovina, v kruhu prvním

Jeden den Ivana Děnisoviče

Novela, zaznamenává vlastní vězení autora
Odehrává se v komunistickém politickém táboře v 50.letech
Odehrává se 1 den
Literárně-historický kontext - patří do 2.polovině 20.stol., politická literatura (protitotalitní – zaměřena proti stalinismu) stejně jako farma zvířat
Má silně autobiografické prvky, protože sám strávil několik let v komunistickém lágru

Novela, která popisuje 1 den obyčejného člověka a dostal se tam, protože se ve 2.sv. válce dostal do zajetí Němcům. Byl odsouzen na 10 let. Popisuje jak to v táboře chodí od marodky, před práce… Každý den začíná budíčkem v 5 ráno, kdy se vstává do zimy, protože jsou na Sibiři (topení, oblečení,…je nedostatek). Popisuje velmi detailně jídlo. 3x denně dostávají nedopečený chleba a nějakou šlichtu. Velmi detailně popisuje každé sousto u stolování, jak si zašívá chleba do postele, aby mu ho nikdo neukradl. Popisuje, co je korekce = kamenná místnost za porušení, je tam větší zima (onemocní a umřou tam). Velmi důležité je pracovní náčiní, pro Ivana je to zednická lžíce. Popisuje jak je důležitý život party (vězeň patří do party, nesmí ani chodit sám – vždy alespoň s jedním dalším vězněm). Parta má ochrannou funkci, ale i regulační (nedovolí, co se nesmí). Každá parta má vedoucího – je to Ťurin 2.nejdůležitější postava – leží mu na srdci dobro party. Popisuje absurditu lágru. Pro vězně je důležitý tabák (jedna z mála radostí, kterou tam mají).

Jazyk

Spisovný
V dialozích hovorový
Využívá autentického lexika – vězeňský slang - jít do díry, díra – korekce, kára – káranec, vězeň, prominent – vězeň s lepším postavením, jehož se obyčejní trestanci bojí, filcování – prohlídka, táborový vlk – zkušený vězeň, který se vyzná v tamějších poměrech
Vyprávěno klidným tónem, bez vzrušení
Jen popisuje, nekritizuje
Nepoužívá expresivní výrazy
Není sentimentální => tím ukazuje absurditu lágru
Objevují se rusismy, např. gulag

Kompozice

Novela začíná budíčkem a končí večerkou
Popisuje 1 den
Je chronologická, částečně retrospektivní
Er-forma
Je tam vševědoucí vypravěč

Hlavní hrdinové

Ivan Děnisovič Šuchov – hlavní hrdina, skromný, vyrovnaný, klidný. Je odsouzen na 10 let (odpykal si již 8 let), byl zajat němci a když utekl ze zajetí, zajali ho jako špióna. Je velmi chytrý, dokáže si něco přivydělat (podrží Césarovi místo v řadě na balíčky a ten mu za to nechá jeho příděl jídla), umí se radovat i z maličkostí
Ťurin – hlavní parťák – šéf 104. party, je velmi důležitý, rozděluje práci, vězňové si ho váží, je férový
Kilgas – Lotyš, je oblíbený díky jeho neustálému humoru
César Mankovič – Moskvan, je poměrně dobře zásobený balíčky, dokáže se rozdělit, není lakomý
Feťukov – Šuchov jej označil za kojota, jelikož ztratil hrdost, žebrá u ostatních a jenom si stěžuje
Kapitán Bujnovskij - intelektuál