Arthur Hailey - Konečná diagnóza

Tématika

Hlavní téma: Tento román vypráví dramatický příběh, který se odehrává v americké nemocnici Three Counties v Burlingtonu. Hlavního hrdinu zde představuje stárnoucí patolog doktor Joseph Pearson.

Vedlejší téma: S přibývajícím věkem přestává Doktor Pearson stíhat náročný úkol, který má jeho oddělení. Nad tím, že nezvládá vyplňovat všechny nezbytné formuláře, se již nikdo nezastavuje, to se přeci stává každému velice vytíženému lékaři, ale nikdo již nedokáže „překousnout“, když se zpozdí posuzování některých zmražených vzorků a preparátů.

Další důležité postavy v této knize jsou Michael Seddons, sekundář na chirurgii, který vykonává na patologii povinné hospitace a sestra- žákyňka, Vivian Loburtonová. Tito dva mladí lidé se spolu seznámí při pitvě, která je pořádána pro výuku budoucích sester.

Mike pozve Vivian na večeři a do divadla. Cestou domů ji začne velmi bolet koleno.

Na patologické oddělení přichází nový laboratorní technik John Alexander. Je mladý, perspektivní a je vzdělaný lépe, než většina stávajících laborantů dohromady, a proto se stává trnem v oku.

Alexanderova žena je v jiném stavu a doktor Pearson jí doporučuje svého dobrého známého a přítele - porodníka, doktora Dornbergera.

Několik dní po Johnovi je do nemocnice přijat i nový patolog, MUDr. David Coleman. David byl vždy velmi inteligentní, studoval velmi snadno. Měl paměť, jež současně vstřebávala, analyzovala a chápala. A byl pyšný.

Nyní se téměř všechna pozornost obrací zpět k Vivian. Je hospitalizována na ortopedickém oddělení, protože doktorka Graingerová má podezření na nádor kosti, a tak se spolu s patologem shodne, že by měli provést biopsii, operativní odebrání malého kousku tkáně k prostudování.

Epizoda: Epizod se v této knize (oproti jiným) nachází poměrně mnoho. Nejčastěji je představují návštěvy různých pacientů v nemocnici. Např.: George Andrew Dunton – pacient, který v této knize zemřel hned na začátku, pak už se objevuje jen na patologii ; Př.2.: James Baldwick – pacient, podstupující vyšetření rtg. …

Kompozice

- Román je psán retrospektivně ( často se vrací do minulosti)
- V knize je očividné prolínání rovin ( nepopisuje pouze příběh jednoho člověka, ale více lidí)

Jazyk

- Román je psán spisovnou češtinou ( hovorová čeština) i nespisovnou češtinou ( obecná čeština – př.: Všici ty hodný lidi museli kvůlivá mně z vejtahu ; profesní mluva – odborné lékařské názvy, př.: biopsie, membrána, superior sagital sinus, narkóza, maligní a benigní tumor, …)

Řeč

- Řeč přímá ( př.: „Nesmíme ztrácet čas“, …)
- Vnitřní monology postav ( vnitřní monology jsou v knize velmi časté)
- Řeč nepřímá ( Uvažovala, jestli je do Kenta zamilovaná., …)
- Polopřímá řeč ( př.: Slabý vnitřní hlásek ho napomenul: Nezapleť se!)

Textové prostředky

- použita Ich-forma ( i když v tomto románu vystupuje mnoho postav, je použita Ich-forma; každý mluví sám za sebe)
- sem tam se objeví i Er-forma ( př.: O´Donnell nebyl nikdy hezký jako Adonis, …), ale i přesto je zde Ich-forma častější

Obrazová pojmenování

- Metafora: … dávám ruku na srdce…
- Přirovnání: Způsob Pearsonova přecházení pitevnou připomínal předstoupení dirigenta před velký symfonický orchestr.
- Personifikace: … vous začal tancovat kankán.
- Eufemismus: …, nedávno zesnulý člověk.
- Hyperbola: … administrativa, která mu přerůstala přes hlavu. ; potom bez varování hodil granát…

Zvláštnosti

Je těžké se v první kapitole knihy začíst a zorientovat se v úlohách postav (nachází se zde hodně informací najednou a během čtení trvá, než si pořádně uvědomíme, kdo je kdo). Často se zde nacházeli úseky s dlouhými myšlenkovými pochody, v nichž se vyskytovalo málo přímé řeči. Byly to úseky ne moc čtivé a ne moc záživné.

Co mě zaujalo, jsou báječné popisy nemocničního prostředí a detailní zachycení nejrůznějších operací a lékařských vyšetření.