realistický román z cyklu Lidská komedie (část volné trilogie – Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán)
1. Francie, Paříž, 1. pol. 19. stol. (měšťanský penzion Vauquer)
2. tragika otcovské lásky schopné největší oběti pro dcery, aby se dostaly do vznešené pařížské společnosti; zobrazeny dva lidské osudy (zdánlivě protichůdné)
a) bývalého úspěšného obchodníka s nudlemi Goriota, nyní okradeného a opuštěného vlastními dcerami; žije v penzionu, dcery se s ním nestýkají (stydí se za něho, chtěly jen peníze); umírá sám a opovrhován
b) mladého studenta práv Rastignaca – stará se o umírajícího Goriota, pobouřen cynismem a zločinností, ale pod vlivem prostředí (uprchlý trestanec Vautrin aj.) se mění, vzdává se původních předsevzetí, vítězí v něm ctižádost a jde za svou kariérou bezohledně (stává se milencem jedné z dcer Goriotových ze zištných důvodů)
zdánlivá rozdílnost osudů, ale typy poznamenané stejným prostředím a mezilidskými vztahy
3. Goriot – poctivý, obětavý, citlivý starý člověk; dobrák, ale bezmocný; původně úspěšný obchodník, byl dost zámožný, ale umírá v chudobě; v penzionu pokládán za hlupáka (společenská degradace)
Evžen Rastignac [rastyňak] – mladý muž ”na vzestupu”, zpočátku sympatický, poctivý, pak ctižádostivý (charakter se utváří, vyvíjí), ztrácí iluze, jak poznává realitu, v honbě za kariérou odhazuje všechny morální zásady; vývoj osobnosti opačný než u Goriota
Vautrin [vótrén] – uprchlý zločinec, galejník, zlý, cynický, každého nabádá k špatnostem (objevuje se i v jiných románech Lidské komedie)
postavy typické i individuální, svými činy charakterizují společnost i dobu, spojitost s prostředím
4. realistický obraz soudobé společnosti – autor ironizuje měšťácké prostředí; odhalení úpadku citů a mravnosti (na individuálních osudech postav) – ztráta iluzí a zkáza charakterů
kritika společnosti, v níž není místo pro cit a poctivost; jakýkoli cit, je-li upřímný a otevřený, je považován za slabost; lidské vztahy a mravní hodnoty přepočítávány na majetek, peníze
5. mistrovská kompozice: zápletka, konflikt, narůstá dramatičnost
popisy prostředí: důkladnost, smysl pro detail (budovy a okolí, ulice, zařízení bytu)
množství postav důkladně propracovaných; prolínání osudů
výrazné charakteristiky: vdova Vanquerová – ”má tvář zestárlou, tlusťoučkou, z jejíhož středu ční nos jako zobák papouška; její postava je vypasená jako kostelní myš”
realistický román encyklopedický
jazyk – charakterizuje postavy z různých prostředí (zvl. v dialogu), využití výrazných přirovnání, vysoký podíl přídavných jmen
14. prosinec 2007
8 364×
348 slov
