Otec je schopen obětovat vše pro radost svých dcer, ale mrzí ho, když ho dcery opustili. Kritika společnosti, v níž není místo pro cit a poctivost; jakýkoli cit, je-li upřímný a otevřený, je považován za slabost; lidské vztahy a mravní hodnoty jsou přepočítávány na majetek a peníze.
Děj se odehrává v 1. polovině 19. století v Paříži v městském penzioně Vauquer. Hlavní postava bývalí bohatý kupec Goriot rozdělil svůj majetek svým dvěma dcerám, aby se mohli zařadit do Pařížské smetánky, ty pak odešli a už starého otce nenavštěvovali. O Goriota se staral Evžen Restignac.
Goriot – poctivý, obětavý, citlivý starý člověk; dobrák, ale bezmocný; původně úspěšný obchodník, byl dost zámožný, ale umírá v chudobě; v penzionu pokládán za hlupáka.
Evžen Rastignac – mladý muž ”na vzestupu”, zpočátku sympatický, poctivý, pak ctižádostivý (charakter se utváří a vyvíjí), ztrácí iluze, jak poznává realitu, v honbě
za kariérou odhazuje všechny morální zásady; vývoj osobnosti opačný než u Goriota.
Vautrin – uprchlý zločinec, galejník, zlý, cynický, každého nabádá k špatnostem.
Dílo se mi líbilo, ale byl jsem udiven jak dcery opustili otce jen pro postavení
ve společnosti.
Autor zde detailně popsal budovy, ulice i zařízení bytu. Osudy postav jsou důkladně propracovány. Jazyk charakterizuje postavy z různých prostředí, je zde využit velký podíl přídavných jmen.
Doporučil bych dílo lidem, kteří chtějí číst něco tragického.
15. prosinec 2007
12 279×
227 slov