Byl francouzský spisovatel,představitel francouzského realismu. Narodil se 20.5.1799 v Tours, zemřel 18.8.1850 v Paříži. Studoval práva a nějaký čas pracoval v notářské kanceláři. Toto zaměstnání ho neuspokojovalo, proto se rozhodl stát se spisovatelem. Nejprve se zabýval psaním brakové literatury (tzv.černé romány),příruček všeho druhu atd. I přes obrovskou píli a plodnost, nebyl schopen se uživit,upadal do velkých dluhů, které splácel až do konce života.
První opravdu hodnotný román (Šuani) napsal roku 1829. Potom vytvořil téměř stovku románů a svazků povídek. Psal zejména v noci,ve dne ohromoval Paříž nákladným životem. Vyčerpán prací a trýzněn bolestným milostným románkem s polskou šlechtičnou Evelinou Hanskou Rzewuskou těžce onemocněl a zemřel několik měsíců po jejich svatbě.
Jeho prozaický cyklus Lidská komedie je společným názvem pro obrovské množství románů a povídek. Vytvořil v nich obraz lidských vztahů ve společnosti ovládané penězi. Mezi romány patří: Šagrénova kůže, Neznámé arcidílo, Plukovník Chabert, Louis Lambert, Hledání absolutna, Evženie Grandetová, Otec Goriot, Stará panna, Ztracené iluze, César Birotteau, Lesk a bída kurtizán, Sestřenice Běta, Bratranec Pons. Povídky-Gobseck, Rozmarné povídky. Dramatická tvorba-tragédie Macecha, komedie Spekulant.
Děj románu se odehrává v Paříži v první polovině 19. st. Zachycuje osud otce Goriota, kdysi úspěšného a bohatého výrobce nudlí. Své dcery Anastazii a Delfínu vychovával sám, neboť mu brzy zemřela žena. Velmi je miloval,byl by pro ně schopen i zabít. Anastázii provdal za hraběte de Restaud a Delfínu za bankéře de Nucingena. Rozdělil jim všechen svůj majetek a dcery se za něj styděly a nechtěly se ukazovat v jeho společnosti. Chodily za otcem pouze tehdy, když potřebovaly peníze,které většinou neměl ,a proto prodával své věci nebo tavil příbory. Připravily jej postupně o všechny peníze. Odebral se do ústraní, do penzionu paní Vauquerové.
Zde se setkal se studentem práv Evženem de Rastignacem,poctivým a čestným mužem. Evžen de Rastignac poznal, že pařížská společnost je protkána intrikami a přetvářkou. Vyhledal svoji vzdálenou sestřenku vikomtesu de Beauséant a nechal se jí uvést do vyšších společenských kruhů. Pobuřovalo ho chování dcer Goriotových. Seznámil se s nimi. Paní de Restaud jej odbyla, protože se zmínil,že zná jejího otce, ale Paní de Nucingen jej přijala a Evžen se do ní zamiloval. Pro svůj vzestup se nebránil ani intimního poměru s Delfínou. Ovlivňoval ho také Vautrin, který bydlel také v pensionu. Později se zjistilo, že tento Vautrin je hledaný zločinec Smrtifouk. Neváhal a neustále Rastignaca nabádal ke špatnostem a neváhal kvůli svým zájmům zabít člověka.
Rastignacovo srdce zcela nezatvrdlo.Staral se o umírajícího Goriota, když ho jeho dcery zanedbaly a nechtěly za ním jít, i když umíral. I když si otec Goriot na smrtelné posteli uvědomil, že ho dcery pouze využily, přesto je omlouval a dával si to sobě za vinu. Evžen se svým kamarádem medikem Bianchonem jej na vlastní náklady pochovali. Goriotovi dcery se pohřbu neúčastnily.
A teď k jazykové stránce:dílo je napsáno spisovně,objevují se i latinská rčení, která jsou přeložena a najdeme je na konci knihy v poznámkách. Používá dlouhá souvětí, krátké věty se objevují většinou v dialogu. Kniha není rozdělena do žádných kapitol.
Hlavní postavy: otec Goriot, Evžen de Rastignac, Delfína de Nucingen a Anastázie de Restaud, Vautrin, vikomtesa de Beaséant.
5. březen 2008
11 407×
534 slov