Je to příběh o chrabrém bojovníku Tristanovi. Své jméno dostal proto, že ho jeho matka porodila ve smutku poté, co jeho otec zemřel. Byl vychován zbrojnošem Gorvenalem, jenž ho naučil všem uměním, které má znát urozený muž.
Ale jednoho dne ho norvéžští kupci unesli. Byli ho však nuceni na moři nechat svému osudu a Tristan byl vyplaven na pobřeží. Když procitnul, ujala se ho skupina krále Marca a odvezli ho na hrad Tintagel. Tam se pak stal Marcovým oblíbencem.V jeho službách pro něj udělal mnoho dobrých skutků. Například zabil Morholta – výběrčího daní, který sužoval Cornwall.
V králově blízkosti se však pohybují čtyři baroni, kteří se všemožně snaží odloučit Tristana a Marca od sebe pod pohrůžkou vypovězení války. Jimi je král přinucen, aby se oženil. Král na ně vyzrál tak, že vzal vlas, který našel na okně a řekl jim, že si vezme tu, které vlas patří. Pro ni poslal Tristana. Po strastiplné cestě ji získá. Dívka se jmenuje Isolda.
Avšak na cestě do Cronwallu se omylem napijí zázračného nápoje, který způsobí, že k sobě vzplanou osudovou láskou. Tristan Isoldu miluje, avšak žádá si ji král Marc a on se s ní musí scházet potají. Ovšem jednoho dne pravda vyjde najevo a on je s Isoldou nucen prchnout do lesů. Tam jsou pro svoji lásku ochotni strádat. Jednoho dne ale Tristan pochopí, že takto s Isoldou žít nemůže. Odevzdá ji králi Marcovi a odejde ze země. Příběh končí smrtí Tristana umírajícího na zranění v boji. Isolda k němu přichází pozdě a i ona žalem umírá.
Na příběhu se mi líbí autorovo spojení prvků milostné literatury s prvky pohádkovými. Příběh opěvuje vlastnosti středověkého rytíře, zejména věrnost panovníkovi a oddanost ženě. V tomto kontextu se jeví pletichářství čtyř baronů jako odsouzeníhodné.
17. duben 2008
4 562×
290 slov
