Boccaccio, Giovanni - Dekameron

NÁZEV: DEKAMERON
AUTOR: GOVANNI BOCCACCIO
ROK VYDÁNÍ: 1979
DEN PÁTÝ PŘÍBĚH ČTVRTÝ - PŘÍBĚH O LÁSCE
POSTAVY: LIZIO DA VALBONA - rytíř
MADONNA GIACOMINA - rytířova žena
CATERINA - jejich krásná a jediná dcera
RICCIARDO - hezký jinoch, který bývá často jejich hostem.

DĚJ: V Romagni žil způsobný rytíř jménem Lizio da Valbona a na stará kolena přivedl se svou ženou madonnou Giacominou jedinou dceru, která vyrostla v nejkrásnější a nejlíbeznější děvče. Měli ji velice rádi a střežili ji jako oko v hlavě neboť doufali, že ji provdají do nějaké vznešené rodiny.Do jejich domu je chodil navštěvovat hezký jinoch jménem Ricciardo, který pocházel z bohatého rodu Manarů. Lizio i jeho paní se k němu chovali jako by to byl jejich syn. Postupem času se do sebe Caterina a Ricciardo zamilovali. Nevěděli však jak to udělat, aby byli chvíli osamotě.Tak Ricciardo vymyslel plán. Řekl Caterině ať nějak zařídí, aby spala v noci na balkonů, že se tam v noci vkrade.
Caterina si stěžovala matce, že v noci nemůže spaát, protože je hrozné teplo. Jestli ji prý otec povolí spát na balkonu. Uslyší tak tlouci slavíka a protože je tam chladněji bude lépe spát. Otci se to moc nelíbilo, ale nakonec k tomu svolil. Ricciardo navštívil Caterinu na balkonu a tam si spolu užívali radostí a slastí. Usnuli nepřikrytí a Caterina se ve spánku držela jednou rukou Ricciardovi kolem krku a druhou za jeho slavíka. Takto je tam načapali Lizio a Giacomina. Rozhodli se, že z toho nebudou dělat skandál. Když se oba milenci probudili dal jim Lizio na vybranou. Buď si Ricciardo vezme jeho dceru nebo ho zabije. Ricciardo nemusel dlouho přemýšlet. Vzal si Caterinu a byli spolu štastni.
VLASTNÍ NÁZOR: Vtipný příběh o slavíkovi se mi líbil. Mylsím si, že to dodnes někdy taky tak bývá.

DEN DEVÁTÝ PŘÍBĚH SEDMÝ - PŘÍBĚH O UMÍNĚNOSTI A TVRDOHLAVOSTI
POSTAVY: TALAN - ctihodný muž
MARKÉTA - jeho krásná manželka

DĚJ: Talan z Molese byl velmi ctihodný muž. Měl za manželku dívku jménem Markéta. Ta byla velice krásná, ale byla tak tvrdohlavá a nepříjemná, že si nenechala od nikoho radit a řídila se svým rozumem. Jednou se Talanovi zdál ošklivý sen. Ve snu viděl svoji krásnou manželku, jak kráčí lesem, který byl nedaleko jejich stavení. A jak tak jde tím lesem najednou se z křoví vynoří veliký a silný vlk. Vrhne se jí na hrdlo, srazí ji k zemi a táhne ji pryč. Když ji vlk konečně pustí z tlamy má Markéta obličej i hrdlo znetvořené.
Ráno když Talan vstal řekl své ženě, aby nevycházela z domu, že jí hrozí něco zlého. Když se ho zeptala co, on ji vyprávěl svůj sen. Ale to se Markétě nezdálo a říkala si, že v tom lese má určitě Talan schůzku se svoji milenkou a nechce, abych ho tam přistihla. Slíbila tedy svému manželu, že celý den nevykročí z domu. Počkala až Talan vyjde z domu a běžela ihned do lesa, aby se podívala s jakou ženskou to má schůzku. Schovala se do houští a čekala. Najednou se tam vynořil vlk, Markétě skočil po hrdlu a už ji unášel pryč. Měla hrdlo tak sevřené, že nemohla ani křičet o pomoc.Kdyby se neobjevilo několik pastýřů, tak by ji vlk určitě zadávil. Když ubohou a zohavenou paní poznali, donesli ji domů, kde se postupem času vyléčila. Raději nevycházela z domu jak byla zohavená. Často plakávala nad svou umíněností. Kdyby poslechla svého muže nemuselo se jí nic stát.
VLASTNÍ NÁZOR:. Myslím si, že sice příběh skončí špatně, ale Markéta je poučena. Na nedůvěřivost a podezíravost člověk doplací.