Čapek, Karel - Loupežník

HLAVNÍ OSOBY: Profesor: starý, asi šedesátiletý pán drobné postavy, bílých, ježatých vlasůa vousů, se zlatými brejličkami
Paní: jeho žena, asi padesátiletá matróna uslechtilé a mírné tváře
Mimi: jejich dcera, děvče dvacetileté, světlého teplého zjevu
Loupežník: mladý muž patrně pod třicet, veliký a oholený, dosti elegantní, střihu trochu amerického, volný a jasný člověk bez pózy a nadsázky
Fanka: služka u profesorů, dlouhá a hubená jako tyčka, bosonohá, trochu mužská

VEDLEJŠÍ OSOBY:Zahalená žena-Lola, nezdárná dcera 1. Profesorů
Cikánka
Myslivec
Šefl
Starosta
Soused
Učitel
Kovář, Havíř, Kaprál, Franta

Hra o třech dějstvích.
Větší část komedie Loupežník vznikla ještě před první světovou válkou ve společné dílně bratří Čapků. Hru pak dokončil Karel těsně po válce a její premiéra se konala v roce 1920.
Vznik Loupežníka, první Čapkovy hry uvedené na jevišti, je spojen s autorovým pobytem v Paříži v roce 1911.

Komedie Loupežník= básnická oslava radostné, volné a opojivé mladosti. Jejím ztělesněním se stal mladý hrdina hry, bezstarostný a divoký, opovrhující morálkou ctnostného a opatrného profesora, neuznávající žádné konvence: zákon, rodinu ani majetek. Loupežník si získává lásku krásné Mimi a drze vnikne do cizího domu. Zuřící profesor proti rušiteli veřejného pořádku a svůdci své dcery volá na pomoc sousedy, kováře, starostu, četníky, ale je mu to málo platné – ten darebný chlapík se v domě opevnil a nehodlá ustoupit. Bude bránit své právo na Mimi a svoji svobotřeba i za cenu života.

Svou nebojácnou upřímností si mladý Loupežník získává obdiv a sympatie ostatních. Okouzluje všechny. Kaža opatrného profesora, neuznávající žádné konvence: zákon, rodinu ani majetek. Loupežník si získává lásku krásné Mimi a drze vnikne do cizího domu. Zuřící profesor proti rušiteli veřejného pořádku a svůdci své dcery volá na pomoc sousedy, kováře, starostu, četníky, ale je mu to málo platné – ten darebný chlapík se v domě opevnil a nehodlá ustoupit. Bude bránit své právo na Mimi a svoji svobotřeba i za cenu života.

Svou nebojácnou upřímností si mladý Loupežník získává obdiv a sympatie ostatních. Okouzluje všechny. V každém ten nevázaný a bezstarostný zbojník, který jedním rázem dobývá srdce Mimi, vyvolává vzpomínky na vlastní mládí, zářivé sny, romantickou touhu po dobrodružství, po bohatém a zajímavě prožitém životě.

I hubatá služka Franka nakonec odpovídá na otázku – proč chtěla Loupežníka zastřelit:“Já nevim; třeba zrouna proto, že už nejsem mladá, a že mně přišlo líto – mýho ztracenýho mládí.“