Čapek, Karel - R.U.R.

HLAVNÍ OSOBY: Harry Domin: centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů
Ing. Fabry: generální technický ředitel R.U.R.
Dr. Gall: přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R.
Dr. Hallemeier: přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů
Konzul Busman: generální komerční ředitel R.U.R.
Helena: velmi elegantní

ROBOTI

Hra o třech dějstvích.
R.U.R. – premiéra 1921
Fantasticko – utopické dílo z 20. Let.
Poprvé pronikl na světová jeviště.Hra byla přeložena do více než 30 jazyků a již samo pojmenování „robot“ se stalo běžnou součástí mezinárodního slovníku.

Východiskem děje je objev uměle sestrojených bytostí, podobných člověku – tedy myšlenka, která je zajímavá a má dlouhou tradici. Nová látka pomocí které vznikli roboti má podobné vlastnosti jako živá hmota – je počátkem, prvním článkem neúprosného řetězu událostí, jež podstatně promění tvářnost lidské civilizace a nakonec přivodí i její zánik. Vynález robotů se totiž stane obchodním artiklem – společnost Rosssum’s Universal Robots začne vyrábět a prodávat toto „zboží“ ve velkém. Roboti, myslící stroje, jimž chybí jakýkoli náznak duševního života nebo lidského citu, se osvědčují jako mimořádně levná, nenáročná a výkonná pracovní síla. Milióny Robotů postupně nahrazují všechnu lidskou práci – a společnost R.U.R. získává jejich vzrůstajícím odbytem miliardy. „Člověk je vlastně přežitek,“ říká přednosta výzkumného oddělení na výrobu Robotů.
Lidé, odsouzeni k nečinnosti a zahálce, zpohodlněli a stali se zbytečnými. Celé lidstvo rychle upadá, přestává mít schopnost dál se vyvíjet, nerodí se už ani nové děti. A nakonec i sami Roboti se vzbouří proti svým pánům – lidem – a ujmou se vlády nad světem. Zkáza je dovršena, osud civilizace se naplnil.

„Roboti světa, nařizujeme vám, abyste vyvraždili lidstvo. Nešetřte mužů. Nešetřte žen. Uchovejte továrny, dráhy, stroje, doly a suroviny. Ostatní zničte. Pak se vraťte do práce. Práce se nesmí zastavit.“

Čapkovi nešlo o Roboty, ale o poměr člověka ke světu a o vztahy mezi lidmi především. Dvacáté století se stalo věkem techniky. Právě na technice se může člověk stát závislým. Může dokonce sama ovládnout člověka a proměnit živou bytost v mašinu, zbavenou tvořivosti i všech ostatních vlastností.

Jestliže zapomeneme na to, čemu se říká lidské srdce a lidský cit, můžeme se stát otroky svých důmyslných vymožeností.

Ve chvíli, kdy na celé zemi zůstane jen jeden člověk – muž, nachází, Primus a Helena_Roboti, nesměle a s úžasem lidský cit, úsměv, pláč i schopnost obětovat se pro druhého. Rodí se znovu láska, zázrak života vítězí nad zkázou a rozvratem.