Čapek, Karel - R.U.R.

R.U.R. (Rossum’s Universal Robots) je utopistická hra, ve které se odráží Čap-kův zájem o moderní vědu a technický pokrok a zároveň i obavy o osud lidstva, v němž se zmocňuje vlády nad člověkem jeho vlastní výtvor a v tomto případě vede k zničení lidstva. Čapek dosáhl touto hrou mezinárodního úspěchu, hra byla přelože-na do třiceti jazyků. Dílo bylo poprvé vydáno roku 1920 a premiéru mělo roku 1921v Městském Klicperově divadle v Hradci králové, poté v Národním divadle. Slovo robot se stalo mezinárodním termínem.
Děj tohoto díla se odehrává na neznámém ostrově kdesi uprostřed moře, na kte-rém je továrna na Rossumovy universální roboty. Tito roboti jsou prodáváni do světa jako levná pracovní síla. Lidé postupně přestávají se svou prací, protože již na všechno mají roboty. Později roboty využívají i jako vojáky. Roboti nemají strach, netuší co je špatné, dělají jen bez jakýchkoli pohnutek to co mají.
Zde je jasně vidět Čapkův postoj k technice a k pokroku, na který se ne vždy díval příliš nadšeně. Čapek si uvědomoval, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže správně využít a plně se mu vybavovaly hrůzy první světové války ve které se toto nesprávné využití techniky poprvé silně projevilo.
Problémy s roboty nastávají, poté, co lidé začali, díky své zvědavosti vymýšlet roboty kteří by se stále více podobali lidem. Helen, manželka ředitele továrny, která přijíždí na ostrov s ideálem zrovnoprávnění robotů s lidmi, přiměje doktora Galla, který ji jako všichni ostatní na ostrově miluje, aby dal robotům duši, umožnil jim rozhodovat se a být veskrze jako lidé.
Mezitím lidstvo, které již nemusí vůbec nic dělat, zdegeneruje.Roboti si uvědo-mí svoji fyzickou i psychickou nadváhu nad lidmi, zmocní se lidských zbraní, vyhlá-sí lidem válku a všechny vyhubí. Jako poslední zůstávají naživu obyvatelé ostrova.
Helena, domnívaje se, že tím sebe i ostatní lidi na ostrově zachrání, spálí recept na výrobu robotů a všichni na ostrově, kromě vrchního stavitele Alquista, který proti robotům nebojoval, padnou.
Roboti se však nemohou množit , protože nemají pohlavní ústrojí, umírají vždy po dvaceti letech z opotřebování. Proto se snaží přemluvit stavitele Alquista, aby znovu napsal recept na výrobu. Alquist si však nepamatuje výrobu enzymu, který ro-boty po vyrobení oživí. Zároveň se dovídá, že všichni lidé byli vyvražděni, vyčte ro-botům tento jejich šílený plán a vyžene je ze své pracovny. Poté usne. Po chvíli ho probudí dvojice robotů, kteří se chovají jako lidé. Na rozdíl od ostatních robotů poci-ťují lásku, něhu a vše ostatní, co předtím dokázali jen lidé. Alquist je nadšeně posílá do světa jako nového Adama a Evu, aby stvořili nové pokolení.