Čapek, Karel - Válka s mloky

Bibliografické údaje: Čapek, Karel: Válka s mloky. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha, 1954, 315 stran

Jistě není třeba dlouze představovat velikána české literatury, Karla Čapka. Vynikal snad ve všech oborech literární tvorby. Psal povídky, fejetony, cestopisy, úvahy i pohádky, ale proslavily ho především romány a dramata.
Jednou z jeho nejslavnějších knih je Válka s mloky. Děj se odehrává ve 30. letech tohoto století. Nacházíme se na tichomořském ostrůvku Tana Masa. Vysloužilý kapitán van Toch, rodák z Čech, zde při cestě za novými nalezišti perel objeví podivná stvoření- své Tapa Boys, zvláštní druh mloků. Brzy si je velmi oblíbí a začne jim dodávat nože pro boj se žraloky výměnou za stovky perel. Po návratu do Čech se spojí s podnikatelem Bondym. Začnou s mloky obchodovat. Tapa Boys se tedy šíří po světě, stávají se levnou pracovní sílou, díky podpoře člověka ztrácí přirozené nepřátele a množí se. Množí se tak dlouho, až jejich populace dosáhne několika miliard. Dochází k narušení rovnováhy. Mloci nemají místo. Z pouhých dělníků se už dávno stali rovnocenní partneři, obchod s lidmi vzkvétá. Znenadání začínají stále větší a větší části pevniny mizet pod hladinou moře a na scénu přichází Chief Salamander. Nastává válka s mloky. Lidstvo je prakticky bezmocné. Pan Povondra, sluha podnikatele Bondyho, ten, který před léty vpustil kapitána van Tocha do dveří si rve vlasy na hlavě. Je vše ztraceno? V poslední kapitole, jakémsi vnitřním dialogu autora a jeho svědomí se naskýtá určitá naděje, že se polidštění salamandři vybijí mezi sebou a po řadě let začne oceán opět ustupovat pevnině a přeživší lidé budou moci sestoupit z hor.
Zřejmě nejpropracovanější postavou tohoto díla je pan Povondra, malý český človíček, který tvoří dějiny. Při první návštěvě kapitána van Tocha dlouho váhal, má-li takového člověka vůbec uvést ke svému pánovi. Nakonec jej přesvědčila námořnická vizitka. Když se obchod rozjede, září pan Povondra radostí nad svým přínosem lidstvu. Stává se nadšeným sběratelem novinových výstřižků se „svou tématikou“. Postupně si ale začíná uvědomovat, k čemu se schyluje. Doléhá na něj pocit zodpovědnosti. „Vždyť za to můžu já!“, hrozí se pohromy a brzy umírá.
Z počátku působí román jako výborná sci-fi s lehce satirickými prvky. S postupem času nám však začíná svítat. Je možné, aby si nějaký jiný živočich podmanil lidstvo? Neděje se něco podobného v Evropě 30. let? Nesnaží se nás někdo ovládnout? A zde už je všem jasné, co měl autor na mysli. Fašismus. S jeho vojenskou mocí, zastrašováním a vydíráním. Jelikož byla tato kniha dokončena v roce 1935, mohli pravděpodobně někteří v postavě Chief Salamandera rozpoznat Hitlera a přemýšlet. Nebylo jich bohužel dost.
Z jazykového hlediska je román zajímavým propojením krásné literatury s novinářským stylem. Reportérské vypravování navíc prokládané novinovými články působí velice čtivě. Děj má
velice rychlý spád. Jedinou nevýhodou je pro čtenáře neznalé cizích řečí hojné použití anglických výrazů, a tedy časté listování k vysvětlivkám.
Knihu Válka s mloky bych vám chtěla doporučit, protože se jedná nejen o jeden z vrcholů
české literatury, ale především o čtivé a stále velmi aktuální dílo. Dává nám totiž možnost vidět,
kam až může vést touha po majetku a moci, neuvážené jednání lidstva. K obrovské katastrofě, či dokonce k vlastní zkáze?