I. Obsah díla:
Celý příběh se točí kolem Holly Golightlyové. Autor, který tento příběh zaznamenal, bydlí s Holly v domě v New Yorku. Jediné, co měli spolu s Holly společné, bylo, že bydleli v témže domě a potkávali se v baru Joa Bella, který byl do Holly tajně zamilován. Ačkoli se spolu moc neznají, Holly mu říká Fred (po svém bratrovi, který je ve válce a kterého mu autor připomíná).
Holly si často zapomínala klíče a tak v pozdních večerních hodinách zvonila na Japonce, který bydlel s nimi v domě. Tomu se to ale nelíbilo a tak začala zvonit na Freda. „Ale naše známost nepokročila až do jednoho zářijového večera, který se už čeřil prvními chladnými záchvěvy podzimu. Vrátil jsem se z kina a uložil jsem se na noc se sklenkou whisky a nejnovější Simenovou detektivkou: tedy v pohodlí podle mého gusta, takže jsem nemohl pochopit pocit zneklidnění, který se tolik znásobil, až se mi slyšitelně rozbouchalo srdce. Byl to pocit, o jakém jsem už četl i psal, ale jaký jsem dosud nikdy nezakusil. Pocit, že někdo mě bedlivě pozoruje, že někdo je se mnou v pokoji. A pak: prudké zaklepání na okno, zákmit šedého přízraku, až mi vyšplíchla whisky. Chvilku mi trvalo, než jsem se přiměl otevřít okno a zeptat se slečny Golightlyové, co si přeje.“ Holly měla u sebe „nepříjemného chlapa“, a tak přespala u Freda.
Postupem času autor zjistil, že Holly každý čtvrtek jezdí do Sing Singu navštěvovat Sallyho Tomata, který jí za její návštěvy platí. Dlouho se potom neviděli, ale jednoho večera pozvala Holly Freda k sobě. Když k ní přišel, byla v jejím bytě už společnost, a sice O.J.Berman, který pracuje v Hollywoodu. Holly je seznámila, aby Fred měl šanci na zveřejnění jeho povídek. Pak přišli další hosté. „ Hned mě jeden z nich obzvlášť zaujal. Byl to obstarožní klučina, patrně ještě neshodil přebytečný dětský tuk, ačkoli se talentovanému krejčímu téměř podařilo zamaskovat jeho baculatou zadnici, která volala po výprasku. Jako by v těle vůbec neměl kosti; jeho obličej byla nula vyplněná docela hezkými miniaturními základními rysy, panensky nedotčený, jako by mu po narození ihned nakynul, takže pleť zůstala úplně bez vrásek jako nafouknutý balón, a ústa měl sice naladěná ke vzteklému vřískotu, ale mazlivě, roztomile našpulená. Byl však nápadný nejen svým zevnějškem – konzervovaná dítka nejsou natolik rarita – spíš svým počínáním: choval se totiž, jako by si byl tu společnost sezval sám – jako bujará chobotnice třepal koktejly, seznamoval hosty, obsluhoval gramofon.“ Byl to Rutherfurd („Rusty“) Trawler a chodil s Holly. Přišla také Mag Wildwoodová, Hollyina kamarádka. Několik dní na to Fred zjistil, že Holly bydlí s Mag Wildwoodovou.
Jednoho dne přišel Fredovi dopis, že mu otiskli, i když bez honoráře, jeho povídku do univerzitního časopisu. Měl takovou radost, že se s tím šel pochlubit Holly a zašli spolu do města. Jejich vztah se prohluboval a stali se z nich přátele. Vánoce strávili spolu; Fred dostal krásnou klec, kterou tolik obdivoval v jednom antiku a Holly také dostala dárek. („‘Je to bohužel jen skromný dáreček,‘ a byl: medailonek se svatým Kryštofem. Jenže koupený u Tiffanyho.“ ).
Jednou si Fred všimne, že v domě i u domu postává jakýsi chlapík a sleduje Holly. Když šel Fred zjistit, co si přeje, odpověděl mu, že přítele. Tak se od něj u Joa Bella dozvěděl, že je Hollyin manžel, který si ji vzal, když jí bylo čtrnáct. „‘Jmenovala se Lulamae Barnesová,‘řekl a přesunul si v ústech párátko, ‚než se za mě provdala. Já jsem její muž, doktor Golightly. Koňský doktor, zvěrolékař. Taky trochu farmařím. Blízko Tulipu v Texasu.‘“ Doktora Holly nakonec poslala domů a tato skutečnost zůstala jejich tajemstvím.
V novinách se Fred dočetl, že se Trawler oženil s Mag Wildwoodovou. Její bývalí snoubenec, José Ybarra-Jaegar z Brazílie, se nastěhoval k Holly. Měli se odstěhovat spolu do Ria a vzít se. Před odjezdem Holly navrhla Fredovi, aby se šli projet na koních do parku. Jenže přiběhli černošští kluci a splašili Fredovi koně; ten z něj spadl a nabyl vědomí až doma. „Ten večer se objevily Hollyiny fotografie na titulních stranách posledního vydání Journal-American a prvního ranního vydání Daily News a Daily Mirror. Jenže ta náhlá proslulost neměla nic společného se splašenými koňmi. Souvisela s něčím docela jiným, jak hlásala záhlaví: AFÉRA S DROGAMI – ZATČENÁ PLAYGIRL (Journal-American), HEREČKA ZATČENÁ PRO PAŠOVÁNÍ NARKOTIK (Daily News), ZAJIŠTĚNÁ MONDÉNNÍ FILMOVÁ HVĚZDIČKA (Daily Mirror).“ Ukázalo se, že Sally Tomato řídil své obchody venku pomocí vzkazů přes Holly, která to netušila.
José Ybarra-Jaegar se s Holly rozešel a odjel, aby nebyla poškozena jeho pověst. Fred s pomocí Bermana dostal Holly ven na kauci. Holly Golightlyová tedy odjela do Ria sama a už víc se nevrátila. Do jejího bytu se nastěhoval jakýsi pán, který pořádal hlučnější večírky než Holly, to už však paní domácí neznepokojovalo. „Na jaře jsem dostal korespondenční lístek – bylo na něm načmáráno tužkou a podepsáno červeným otiskem rtů: V Brazílii bylo ohavně, nejlíp je v Buenos Aires. Ne jako u Tiffanyho, ale skoro. Přidružil se ke mně božský seňor. Láska? Snad. Jenže pořád hledám, kde by se dalo žít (seňor má ženu a 7 harantů). Adresu oznámím, až ji budu znát. Mille tendresse. Ale adresa, jestli vůbec existovala, nikdy nepřišla.“
II. Hlavní postava:
Hlavní hrdinkou je devatenáctiletá Lulamae Barnesová, která vystupuje pod jménem Holly Golightlyová. Když byla malá, umřeli jí rodiče a se svým bratrem byla přidělena do chudé pěstounské rodiny. Odtud ale s Bratrem utekla k doktoru Golightlyovi, který si ji zamiloval a oženil se s ní. Život na venkově ale nebyl pro ni dost dobrý a tak utekla do New Yorku, kde se s ní seznámil právě fiktivní autor tohoto příběhu.
„Vždycky měla na očích tmavé brýle, vždycky vypadala pěstěně, důsledně se projevoval dobrý vkus v jejím jednoduchém oblečení, modrém nebo šedém – nikdy nic lesklého, takže se tím víc zaskvěla. Člověk si mohl myslet, že je modelkou u fotografa, nebo snad mladá herečka, ale podle jejího časového rozvrhu bylo zřejmé, že nemá kdy ani na jedno, ani na druhé z těch zaměstnání.“
III. Vlastní názor:
Ačkoli je tato novela nepříliš rozsáhlá, spisovatel dokázal dokonale vystihnout typy postav a jejich příběh, který je velmi poutavý a čtivý. Zajímavý je vztah mezi autorem a Holly, která je společenská, ale ve svém jádru nespokojená se životem, bezradná a ztracená. Do poslední chvíle si to však nepřipouští, což ji vlastně nakonec zachraňuje. Příběh ukazuje, že i takoví zvláštní jedinci, jako byla Holly Golightlyová, mají v naší společnosti své místo.
IV. Bibliografie:
CAPOTE, TRUMAN: Snídaně u Tiffanyho. Praha: Euromedia Group 2005.
26. květen 2008
10 115×
1079 slov