Generace ruchovců a lumírovců navazuje na tvorbu májovců v letech 1870-1880. Tyto generace se však již nezabývají pouze průkopnickou tvorbou, ale snaží se literaturu zdokonalit. Rakousko-Uhersko již není úplně feudální, V Čechách je mnoho podnikatelů, ale málo vlastenců. V tomto období se rozšiřuje mnoho časopisů a novin. Ty sehráli důležitou roli v politickém i společenském životě. Ruchovci se nazývá seskupení kolem almanachu Ruch, který vychází roku 1868 na počest položení základního kamene Národního divadla. Je to pourd literárně národní, v popředí jsou ideje národního obrození, vlastenectví, slovanství, zájem o venkov. Dominantní postavení poezie.
Obsah
Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, řečeným Domšíkem, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Domšíkem v hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Domšíkovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích. Mezi Ruchovce kromě Svatopluka Čecha řadíme:e.krásnohorská: Z máje žití, k slovanskému jihu, hubička, tajemství, j.v.sládek: patřil k Ruchovcům pouze dočasně.
Autor
Básník i prozaik, satirik i fejetonista, také novinář. V jeho díle dochází k oživení vlastenectví a slovanství. Narodil se v Ostředku u Benešova, v rodině správce panství. Vystudoval gymnázium v Litoměřicích a následně práva v Praze. Brzy se však začal zajímat jen o literaturu. Stal se redaktorem Květů, psal do Národních listů, Světozoru u Lumíru. Roku 1868 organizoval vydání almanachu Ruch, do kterého přispěl epickou básní Husita na Baltu. Další tvorba: 1.epika historická: Husita na Baltu, Žižka, Adamité, epika venkovská: Ve stínu lípy, Lešetínský kovář, Sekáč, epika alegorická: Evropa, Slávie, 2.satira: Hanuman, 3.lyrika: Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka, 4.próza: Nový výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV.století.
22. srpen 2007
7 562×
474 slov
