Čelakovský, Františk Ladislav - Ohlas písní ruských

-narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
-studoval filozofii v Praze a potom v Českých Budějovicích
-pro četbu Husovy Postily vyloučen ze studia
-pokračoval v rakouském Linci a opět v Praze, ale studia nedokončil a stal se vychovatelem
-od r. 1848 redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
-za zmínku v novinách o ruském carovi jako utlačovateli polského národa byl vyhozen
-poté žil ve stísněných existenčních poměrech
-začatkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi a několik let před smrtí přešel do Prahy

Ohlas písní ruských:
-Čelakovský čerpal z ruských bylin, ale některé básně vytvořil podle vlstních představ
-za obrozenské nesvobody sílilo vlastenecké vědomí příbuznosti Slovanů. Upínaly naděje k Rusku, které dokázalo porazit Napoleona i Turky na Balkáně. Z nadšení vytryskla v několika týdnech sbírka jako skrytý dík. Proto mnohé z 26 básní oslavily udatnost ruských bojovníků v minulosti dávné i nedávné.Nejaktuálnější, Rusové na Dunaji v roce 1829, neprošla zprvu cenzurou.
-dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů(úvodní-Ilja Muromec, závěrečná Ilja Volžanín)

Děj:
Ilja Muromec
Tři zbojci, tři "sobaky tatarské,přapadli mladíka, který jel na koni.Když si rozebírali jeho drahý šat, náhle se na koni objevil bohatýr Ilja Muromec na koni. Prvního tatařína zabil kalenou střelou a druhého mečem. Třetízahynul pod kopyty jeho koně. Nakonec Ilja Muromec pohřbil mládence a pomodlil se za jeho dši.

V původní bylině Muromec " prvním skokem na patnáct verst doskočil, druhým skokem doskočil - studnu vyhloubil ". (versta = 1066 m) Čelakovský je umírněnější : "On prvním skokem - do půl pole, on druhým skokem - do Tatařína, on třetím skokem - Tataru přes hlavu".

Rozmluva noční
Ve švédské zemi je ve válce mladý ruský voják.Vzpomíná svůj domov, svého otce a mladou ženu s dětmi. Prosí Ruskou zemi, aby je chránila a pozdravovala.

Romantická láska
Mladou dívku chtějí zasnoubit rodiče s jiným mužem než je její milý. Svěřuje se svému milému a ten ji utěšuje, že spolu utečou na ostrov ve velkém jezeře, kde budou šťastně žít.

Velká panychida
Roku 1812 byla nedaleko Moskvy svedena bitva pod vedením Kutuzova s Napoleonskými vojsky.Celkem bylo zraněných a zabitých kolem sto tisíc.Rusové před Napoleonovou armádo ustoupily a napoleon pronikl do Moskvy, kde vypkl velký požár-panychida za mrtvé vojáky.
Říká se, že Moskva byla zapálena přímo Rusy, protože nechtěli, aby padla do rukou nepřítele.
Smrt Alexandra
V městě Taganrogu blízko Azovského moře zemřel ruský car Alexandr I- ,,dobrý, bohumilný, laskavý.“ Matka a celý jeho pravoslavný národ ho oplakává.

Rusové na Dunaji r. 1829
Ruský car Nikolaj hovoří ke svému vojsku, které táhne k Dunaji do války proti Turkům. Povzbuzuje je ke statečnosti. Vojáci mu odpovídají, že jsou za vlast schopni položit život.

Opuštěná
Opuštěná dívka-sirotek- nemá nikoho. Její milý jí odešel na vojnu. Sedí u studánky a přemýšlí.Přála by si dvě chaloupky. Jednu pro otce a matku a druhou pro sebe a svého milého.

Dovtipný milý
Rodiče nepřejí lásce dvou mladých lidí. Dívka si povídá s holoubkem, aby přiletěl k jejímu okénku až zajde slunce. Její milý pozná, že tato slova patří jemu.

Odšedivělý
K dívce přijíždí neznámý starý člověk, ve skutečnosti je to její milý. Má však od vánice vlasy a vousy pokraté jinovatkou. Když ho však políbí vlasyi, vousy, obočí opět potemní a sníh roztaje.

Láska nad bohatstvím
Dcera miluje chudého chlapce. Její matka jí to nechce dovolit. Dívka se brání, že mělaurčitě také svého otce ráda.

Vězeň
Zraněný kozácký atoman leží ve vězení u řeky Donu. Zdá se mu, že se mu měsíc vymivá za jeho utrpení.aby nikdo neviděl jeho utrpení a slzy strhává ze sebe oblečení a z ran obvazy. Z ran vytéká mnoho krve. Atoman umírá.

Výslechy
Nikita Ivanovič- mladý muž, který olupoval v lesých pocestné-je vyslíchán carem. Vypráví mu o svém dětství o své velké síle, ale tou však nepřekonal bídu, a proto se stal zbojníkem. Říka mu, že kdyby se narodil v paláci byl by jistě dobrým carem, ale naopak, kdyby se car narodil v chudobě stal by se také určitě zbojníkem. Car s ním souhlasí a propouští ho. Mladý muž se stane slavným kozáckým atomanem.

Veliký ptačí trh
U siného moře se koná ptačí trh. Kupci z ptačí říše přijeli se svým zbožím. Bohatá sova nakoupila na trhu mnoho trahých věcí, za které zaplatila pět tisíc rublů.Všichni kupci ji za tovelebili a vrátili se do svých zemí. Kupci čápovi na cestě domů narazil jeho koráb se zbožím při bouři na skálu a rozbil se. Od té doby čáp bloudí kolem břehu a loví žáby a jíné plazy, u kterých hledá své peníze.

Odplata
Krásná Marja, dcera kupce Ivana, si vzala velmi žárlivého muže Maxima. Chtěla se pomstít svému muži. Když onemocněl car Boris Godunov, napsala mu dopis, že jedině její muž mu dokáže pomoci. Car si ho k sobě zavolal i přesto, že se mu snažil Maxim vysvětlit, že se v léčení nevyzná. Musel ho léčit, jinak by byl o hlavu kratší. Pomocí bylin a mastí cara zázračně za tri dny vyléčil.Za dřívější vzpouru dostal devět ran holí.Odměnou za vyléčení mu car daroval dvakrát tolik dvorů. Snad se vyléčil i ze své žárlivosti.

Čurila Plenkovič
V Kyjevu vládne velký smutek. V té době tam přijíždí bohatýr Čurila Plenkovič.Dozvídá se, že je město sužováno ptákem Velikánem Velikánovičem. Ten vše ničí, požírá stáda a lidi, borí města a vesnice. Čurila se vydává se dvěma statečnými bratry Voskou a Michajlem k místu, kde jeVelikán. Zabijí krávu a Čurila se schová do je její kůže. Pták Velikán ho sežere. Čurila se proseká Velikánovým tělem. Pták bolestí umírá. Car vše pozoruje z okna paláce a rozkáže, aby tělo bylo zavezeno hlínou a na jeho místě byl postaven palác.

Ilja Volžanín
Boháté vdově Marfě Andrejevně odnesla řeka Volha syna. Nechala ji pouze jeho oblečení, které našla na břehu řeky. Ilja žije v bohatsví pod vodou dvanáct let, ale pak se mu zachce podívat se na zem. Volha ho nechce pustit. Ilja jí však pohrozí zničením celého královstí a je propuštěn. Chce navštívit svou matku. Ta však byla zabita i s dalšími obyvateli města Tatary. Přidává se k ruskému vojsku. Zabije cháma Bajadura. Ilju však zradí výstroj a je zajat Tatary. Odvedou ho k caru Ugadaji, ten Ilju vězní a mučí. Chce ho donutit, aby přijal tatarskou víru a chce u dát i svou dceru. Jinak mu hrozí krutá smrt. Bůh vyslyší jeho prosby a sešle hrom, který zabije cara. Ilja prchá a přitom zabije mnoho Tatarů.

Poznámka:
Osobité atmosféry bylin se autor dobírá užitím jejich básnických prostředků. Zpestřuje verš ruskými slovy, obraty, ale i básnickými " ozdobami " u nás neběžnými. Patří k nim zejména nadsázka, hyperbola. Je častá v hrdinslých eposech jiných národů, např. u Homéra, ale ruská nadsázka je zvlášť silná.
Básník vidí v soudobých činech pokračování hrdinské tradice růských starobylích zpěvů - bylin.
S náměty nakládá tvořivě, jeho bohatýr Čurila Plenkovič má jiné rysy i činy než jeho pravzor, statečného Ilju Volžanína dokonce byliny neznají, ale má rysy jejich hrdinů.
Čelakovský zdůrazňuje epický ráz ruské lidové písně. Zařadil však i lyriku - milostnou, rodinnou, náladové ruské dumky: Romantická láska, Dovtipný milý, Dvě slovíčka, Odšedivělý, Udobření, Svatební ... Dýchá z nich láska ke vzdálené milé, k matičce, k domovině, verš má naivitu lidových předloh, osvěžuje ho dialog. Rým jako v ruských zpěvech častěji chybí nebo se blíží asonanci. Básnických rusismů znal básník řadu. Např. přirovnání záporem: "Nepokryla se podzimním listím dolina, dolinečka, a posunula se ruským vojskem krajina krajinečka ". ( z bylin: " Nesklání se to k zemi sirý dub - to syn se prostírá před svým tatíčkem.") - Častá je anafora - opakování slov na začátku veršů, též opakování předložek : " Oj za horami, za vysokými, za těmi lesy, za hustými ... " Nápadná je i záliba v ustálených zdobných přívlastcích : bujný kůň, kalená střela, jasné slunéčko Vladimír...