Don Quijote, hrdina Cervantesova románu, je chudý a vyhublý vesnický zeman, který představuje vášnivého čtenáře dobrodružných rytířských románů, který se zhlédne v jejich neskutečném světě plném ideálně spravedlivého, nebojácného, v lásce věrného a slávy plného potulného rytířstva. Proto, aby obnovil zchátralou pověst potulných rytířů, vydá se se svým slabým koníkem Rocinantem na dlouhou pouť. Bojuje proti imaginárním postavám ( nejznámější asi větrné mlýny ), z čehož má jenom pořádný výprask, a nebo se vystaví velikému posměchu, hanbě a neporozumění. Ale o významu svých činů přesto nepochybuje a nenechává se zastrašit. Teprve po mnoha a mnoha událostech se navrací domů, kde se nakonec smíří se skutečností, zmoudří a umírá, ale právě tento závěr jej proměňuje v tragického hrdinu, odhaluje marnost své celoživotní cesty za ideálními lidskými vztahy a hodnotami.
Sancho Panza je téměř pravý opak Dona Quijota. Je sedlák tlustší postavy, který po dlouhém naléháním Dona Quijota opustí svoji rodinu stane se Quijotovým zbrojnošem a na svém oslíkovi s ním odjíždí za dobrodružstvím, od kterého si slibuje hlavně velké bohatství, které mu Don Quijote nasliboval. I když si myslí, že Don Quijote není tak moc zdatný, je trpělivý a svého pána poslouchá na slovo. A když „Rytíř smutné postavy“ – jak ho Sancho Panza nazval – před smrtí nabývá rozumu, je už Sancho Panza poznamenán jeho donkichotstvím natolik, že pokračuje v jeho stopách.
Sám Cervantes nikdy nevěřil, že jeho Don Quijote, který byl psán pro zasmání, bude mít v budoucnosti takový úspěch, a že vlastně vytvořil nový literární typ člověka, který je stejně známý jako Hamlet či Don Juan.
Je poměrně obtížné psát charakteristiku tohoto hrdiny, avšak myslím si, že ho nejlépe a nejvýstižněji nazval jeho zbrojnoš Sancho Panza. „Rytíř smutné postavy,“ tento název označuje přeci jen tu osobu, která většinu svého času promeškala v nesmyslných věcech.
12. červenec 2008
7 049×
292 slov
