Clark, Arthur Charles - 2001:Vesmírná odysea

Děj se odehrává pro nás v blízké budoucnosti, ovšem pro autora až za necelou půlku století. Hlavní postavy byly Ten, který hledí na měsíc, Heywood Floyd a David Bowman, jehož autor pasoval na velitele výzkumné kosmické lodi. David je zkušený astronaut s mnoha zkušenostmi z letů na Měsíc a na Mars. Ale pro let s Discovery se připravoval dlouhé měsíce. Vystudoval univerzitu v oblasti všeobecné astronomie a byl jedním z nejlepších v ročníku. Neměl rodinu ani stálou přítelkyni, protože by to stejně pro jeho dlouhodobé cesty nevydrželo. Bowman je velmi zodpovědný se smyslem pro povinnost a pořádek. Ovšem tyto vlastnosti musí mít každý astronaut. S doložením autor přišel asi uprostřed děje, kdy popisuje, že David vstal na službu přesně v 6:00 i při vypnutém budíku. Na palubě byl ještě Frank Pool, což je Davidův Zástupce, a další tří vědci ve stavu hibernace, kteří letěli zkoumat oblast Měsíce Japetus s velkou, naprosto dokonale ohraničenou bílou skvrnou. Tímto směrem byl totiž vyslán rádiový signál z tajuplného černého monolitu MAT-1, nalezeného na měsíčním kráterovém dně doktorem Heywoodem Floydem. Jedná se zřejmě o stejný monolit, který před třemi miliony let zapříčinil evoluci opočlověka na člověka. Tento monolit, ovšem průhledný, objevil jednoho rána Ten, který hledí na měsíc, náčelník tlupy na stezce vedoucí k potoku. Monolit provedl na všech kolemjdoucích sérii testů a ti, kteří prošli, byli nadáni na tu dobu neuvěřitelnými schopnostmi. Ovšem po nějaké době monolit náhle zmizel a přesunul se zřejmě na Měsíc. K nálezu zřejmě tohoto monolitu na Měsíci byl přivolán doktor H. F. Byl považován za předního odborníka v této oblasti. Jenže tento monolit byl jako krystalická tma. Je naprosto neporušitelný a v místech starých miliony let. A poměr jeho stran byl dokonale přesný v poměru 12: 22 :32, Což činí 1:4:9. Ve chvíli, kdy jej šli obhlédnout, nastával lunární den a na monolit zasvítilo Slunce. Monolit vyslal onen výše zmiňovaný rádiový signál. Směrem putování rádiového signálu byla po třech letech vyslána loď Discovery. Velitel lodi je D. B. , jeho zástupce F.P a dále tři vědci Hunter, Whitehead a Kaminský ve stavu hibernace. Nakonec zde byl ještě palubní počítač HAL 9000 s umělou inteligencí. Všichni letěli k Saturnu, konkrétně k jeho měsíci Japetus, ale jen hibernovaní vědci věděli proč. Věděl to bohužel i HAL: Pool a Bowman se to měli dozvědět až na místě. Ale po cestě došlo k několika nehodám, zaviněným HALem. Nahlásil totiž dvě poruchy jedné součástky ve volném prostoru a když ji šel Pool podruhé vyměnit, předal zajištění kapsle pro pohyb v kosmu. Frank k ní byl připoután a HAL ji poslal daleko od lodi. Poola zavraždil. Bowman šel tedy podle instrukcí probudit jednoho hibernanta. Přitom ale HAL otevřel průchody do kosmu a všechen vzduch se vysál ven. Hibernanti byli mrtví. Bowmana zachránila jen jedna přetlaková komora. Musel zničit HALa, protože to všechno spáchal. Povedlo se a zbytek cesty byl řízen ze Země. Než doletěl k Japetovi, byly mu předány všechny instrukce, co má udělat. Přesně uprostřed bílého oka Japeta našel přesnou zvětšeninu MATu-1. Letěl je zkontrolovat a v tom byl vtažen dovnitř. Poslední, co na zemi slyšeli znělo takto:”Celá ta věc je dutá – jde nějak do nekonečna – a – proboha, je to možné?- Je to plné hvězd!” Byl monolitem vtažen a zdálo se, že procestoval celý vesmír. Na druhé straně na něj čekal hotelový pokoj z roku 1998. Ovšem nic z toho, co viděl, se na zemském povrchu jeho kolegové nikdy nedozví. Dostaly se tam jen výsledky měření z Discovery. Když si Bowman lehl na postel, okamžitě usnul. Něco se mu prohnalo pamětí. Stal se součástí sil, které kdysi zapříčinily evoluci na Zemi

V knize se objevuje spisovná čeština, místy protkaná technickým či slangovým jazykem. Autor blíže seznámil čtenáře jen se třemi osobami, které v jednotlivých částech knihy sehrály klíčové role. V části prvé to byl Ten, který hledí na měsíc, ve druhé doktor H.F. a ve třetí asi nejdůležitější, to byl David Bowman. Z toho vyplývá, že děj jde chronologicky. Skok mezi první a druhou částí je asi něco kolem tří miliónů let, mezi druhou a třetí jen tři roky. Kniha byla poprvé vydána roku 1968, v českém překladu v roce 1982. Na námět této knihy byl natočen celovečerní film. Kniha popisuje schopnosti a odhodlání člověka splnit úkol za těch nejtěžších podmínek miliardy kilometrů od Země.

Hodnocení čtenářského deníku Clark, Arthur Charles - 2001:Vesmírná odysea

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. srpen 2007
  4 084×
  718 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Clark, Arthur Charles - 2001:Vesmírná odysea