Egypťan Sinuhet

Kniha má asi 800 stran a je rozdělena do 15 kapitol, tzv. knih.
Obsah: Vesetský (Veset - hl. město starověkého Egypta) lékař Senmut a jeho žena Kipa najdou při každoročních záplavách Nilu v rákosové lodičce malé dítě. Ujmou se ho a přijmou za vlastní. Dají mu jméno Sinuhet. I přes svou chudobu ho pošlou rodiče do školy, kde se naučí číst a psát. Později, na přímluvu otcova přítele Ptahhora, je přijat do Domu života v chrámu Amona. Dům života je něco jako lékařská akademie. Během jeho studia umírá stávající faraón Amenhotep III. a proto jako poslední naděje je k němu povolán královský otvírač lebek Ptahhor. Ten si vybírá Sinuheta za svého pomocníka. Faraón sice zemře, ale Sinuhet získává na vážnosti. Poprvé se setkává s novým panovníkem, Amenhotepovým synem Amenhotepem IV. Též se potkává se svým budoucím přítelem Haremhebem, který se chce stát faraónovým vojákem.
Po vyučení pracuje Sinuhet jako lékař, jakž takž mu to i něco vynáší, dokonce si může dovolit koupit otroka Kaptaha. Je ale okouzlen ženou Nefernefernefer (tzn.nejkrásnější) a za "obveselení se s ní" na ni přepíše veškerý svůj majetek, ale i dům a hrobku svých rodičů (nakonec si stejně moc neužije…). Jeho rodiče, když se dovědí, že přijdou o dům, poslední noc spáchají sebevraždu - udusí se kouřem. Sinuhet, nešťasten a zostuzen, se rozhodne uprchnout z Vesetu a z Egypta vůbec. Společně s Kaptahem nasedá na první loď a zdrhá pryč. Tady je takový první větší zlom v ději knihy. Sinuhet cestuje léta po předním východě, vždy se zastaví na pár týdnů či měsíců v některém městě a opět cestuje dál. Získává spoustu nových lékařských poznatků a zkušeností a jeho sláva a věhlas rostou. Po letech se setkává opět s Haremhebem, který je, coby velitel faraónovy armády, na válečném tažení. Sinuhet s Haremhebem uzavírají dohodu, že Sinuhet bude při svých toulkách dělat Haremhebovi vojenského zvěda a zaznamenávat pro něj politickou situaci okolních zemí, vybavení jejich armád apod.
V Babylónii se Sinuhet seznamuje s krétskou dívkou jménem Minea. Pomůže jí uprchnout z harému krále Babylónie, kam byla přivlečena jako otrokyně a rozhodne se ji doprovodit zpět na Krétu, kam se ona chce za každou cenu vrátit. Oba se do sebe zamilují, ale nemohou spolu mít nic…ehm…vážnějšího, protože Minea musí zůstat pannou. Na krétě je totiž uctíván bůh, který má prý podobu býka a žije uvnitř jedné hory v tzv. temném domě a nikdo, kdo jednou vstoupil do jeho zdí, se nevrátil zpět. Prý proto, že se mu ve společnosti boha tak zalíbilo, že už nechtěl zpět. Vždy jednou za měsíc musí vstoupit do temného domu neposkvrněný mladík či dívka, kteří jsou k tomu připravováni po celý život. Minea je právě jednou z těchto vyvolených a i ona má být zasvěcena krétskému bohu. Sinuhet je z toho nešťastný, protože ví, že o Mineu přijde. Ta mu sice slíbí, že se k němu do tří dnů z temného domu vrátí, ale Sinuhet tuší, že ji líbá naposled. Mineu tedy doprovodí nejvyšší krétský kněz Minotaurus do útrob temného domu. Po třech dnech čekání zoufalý Sinuhet s Kaptahem vnikají tajně do temného domu. Temný dům je velký labyrint chodeb. Všude jsou ohlodané lidské kosti. Místo boha nacházejí obrovského mrtvého hada a opodál i probodnutou Mineu. Sinuhet pochopí, že tento had představoval boha kréty a právě jemu byly obětovány nejhezčí dívky a chlapci Kréty, aby si Kréta i nadále udržela nadvládu nad mořem. Ale had zřejmě chcípnul a aby se Kréťané nedověděli pravdu o svém bohu (neboť by nastala veliká panika a chaos), dál byly přiváděny dívky a chlapci do temného domu, kde je místo hada zabíjel kněz Minotaurus, aby nemohli vyprávět o tom, co uvnitř spatřili. Právě jeho rukou zemřela Minea. Mineina smrt je nejsmutnějším místem knihy a je i zároveň dalším zlomem v příběhu. Sinuhet, nešťastný z Mineiiny ztráty, se vrací zpět do Egypta do "rodného" Vesetu. Egypt se ale za jeho nepřítomnosti hodně změnil. Stávající faraón Amenhotep IV. si změnil jméno na Achnaton (Z Atona zrozený) a začal namísto vždy uctívaného boha Amona uctívat boha Atona. Už jenom vyslovení jména Amon vyvolávalo respekt, strach i úctu k tradicím, kdežto Aton byl bůh srdce, znamenal svobodu, spravedlnost a mír, rovnoprávnost bohatců, chudých i otroků v jejich právech apod. Jenže egyptskému lidu uvyklému na útlak a tvrdý život se to celé nějak nezdálo. A když se Achnaton rozhodl svrhnout Amona, uzavřít jeho chrám a zakázat jeho uctívání, vypukla ve Vesetu revoluce. Musel zasáhnout Haremheb a krvavě ji potlačit. Když to vše viděl pacifisticky založený Achnaton, rozhodl se založit nové město zaslíbené jen Atonovi. Se skupinkou nejvěrnějších a Sinuhetem včetně, se vydává po Nilu, kde zakládá město Achetaton. Achetaton vypadá sice pohádkově, ale je zvláštně až mrtvolně tiché, smích i veselí je tam jakoby nucené. Navíc jeho výstavba stojí téměř celé egyptské jmění. Sinuhet zde stráví 10 let. Po 10 letech se vrací Sinuhet podívat do Vesetu. Zjišťuje, jak špatně na tom Egypt je. V Achetatonu je všechno krásné, ale za jeho územím se rozprostírá bída a chudoba. Díky faraónovy bláznění s Atonem jde obchod, zemědělství a vůbec všechno od deseti k pěti. Sinuhet potkává svou přítelkyni Merit, kterou poznal před deseti lety ve Vesetu. Obveselují se spolu a Sinuhet zplodí dítě. Merit porodí během Sinuhetovy nepřítomnosti (zase se někde na faraonuv příkaz toulá) syna, ale Sinuhetovi neřekne, že je to jejich dítě. Ten nemá o ničem ani páru. Merit mu řekne, že to je syn její přítelkyně, která zemřela. Nenávist vůči faraonovi zatím dosahuje vrcholu. Veset se rozdělil na dva tábory - vyznavače Atona a příznivce Amona. Opět vybukají boje, loupeže, lynčování apod. Během těchto bojů je před Sinuhetovýma očima probodena Merit a jeho synovi Thovtovi rozpolcena lebka. Též Sinuhetův nejlepší přítel Thutmose přichází pro faraona o život. Sinuhet se až teď dovídá, že Thovt byl jeho syn a že vlastně přišel o rodinu, aniž by ji vůbec měl. Achnaton, když se to vše dovídá, co svým Atonem způsobil, dobrovolně přijímá od Sinuheta víno s jedem. Sinuhet nyní, pohrdaje vlastním životem, se vydává s Haremhebem do války proti chetitům, dělajícím si zálusk na Egypt. Po třech letech je válka vyhrána a Haremheb se Sinuhetem se vracejí do zbídačelého Egypta. Sinuhet dostává za úkol zavraždit chetitského prince, který si chce vzít egyptskou princeznu a tak připojit Egypt k Chetitské říši mírovou cestou. Sinuhetovi se to nelíbí, ale úkol nakonec splní, otráví prince a tak se stává úkladným vrahem. Haremheb si během dalších let získá přízeň lidu, už tak dost vysokou záchranou Egypta před Chetity a prohlašuje se za faraona. Nechava vymazat z historie veškeré zmínky o Achnatonovi i jeho bohu Atonovi a začne s obnovou Egypta. Sinuhet je znechucen životem ve strachu a lži a káže po Vesetu pravdu a spravedlnost. To vše příliš připomíná zapomenutého Atona a tak je nakonec Haremhebem vyhnán z Egypta kamsi na samotku…, kde má v přepychu a bohatství dožít, nicméně už nikdy nebude moci spatřit vody Nilu a rodný Egypt.

Hl. postavy -

Sinuhet - Sinuhet zjišťuje ve stáří, že je pravděpodobně synem faraona Amenhotepa III. a Mitaanské princezny.
Kaptah - Sinuhetův jednooký otrok a věrný přítel, strašně ukecaný a rád si vymejšlí a miluje víno a zlato.
Haremheb - Ctižádostivý muž, který to dotáhl z venkovana na velitele faraonovy armády a později i na faraona.
Nefernefernefer - Nádherná žena, která svedla Sinuheta a oškubala ho o vše, co měl i neměl
Thutmose - Sinuhetův nejlepší přítel z dětství, stal se královským malířem a umělcem. Zemřel při bojích ve Vesetu
Minea - Sinuhetova jediná a největší láska. Oklamána a zavražděna v krétském chrámu knězem Minotaurem
Achnaton - Faraon, trpící duševní chorobou, vidinami a halucinacemi, ze kterých vznikl bůh Aton.
Merit - Sinuhetova přítelkyně se kterou měl syna Thovta, aniž o tom věděl. Oba před jeho zraky zavražděni.