Autor eposu o Gilgamešovi není znám, ale poprvé byl zaznamenán klínovým písmem kolem r. 1200 př.n.l. Samotných eposů však existuje celá řada verzí, např. sumerská, chetitská, asyrská, starobabylónská, ale nejznámější epos je z Aššurbanipalovy knihovny pod názvem „Ten, jenž hlubiny viděl“. Epos se skládá se z 12 tabulek, ale dále existují další básně, např. „Gilgameš a dub“.
Báseň se odehrává ve městě Uruku, kde je Gilgameš králem, kolem r. 2700 př.n.l., kam ho zařazujeme i jako historickou osobu.
Hlavní postavou je Gilgameš, král urucký. Nebeský Šamaš mu propůjčil krásu a bůh bouřky sílu a statečnost. Je postavou dokonalý, ze 2/3 bůh a z jedné člověk. Nepouští k milenci dívku, syna k otci, v hněvu se vzpíná.
Proto vyslechli jejich nářek bohové, a bohyně Aruru stvořila Enkidua, porostlého srstí, žijícího na stepi a ží¨ivícího se trávou. Za otce a matku měl zvěř. Gilgameš za ním poslal nevěstku, která ho vzala k lidem a stal se z něj člověk. S Gilgamešem poměřil své síly a stali se z nich pak nejlepší přátelé na život a na smrt.
Gilgameš chtěl udělat něco, čím by se stal nezapomenutelným, a tak se s Enkiduem vypravil do „země Živého“, k samotnému Chuvavovi, strážci cedrové hory. Toho společně zabili a pokáceli vzácné cedry a zanedlouho zabili nebeského býka, kterého na Gilgameše seslala bohyně Ištar.
Enkidu po 12 dnech nemoci umírá, ale před nemocí se mu o jeho smrti zjevil sen. Gilgameš ho oplakává po několik dní a stále se nemůže smířit s tím, že také zemře, a tak se vydává hledat nesmrtelnost a hodnotu lidského života až k Uta-napištimovi, který přežil velkou potopu, ale neobstojí a květinu věčného života mu pak sní had.
Epos o Gilgamešovi je hledáním odpovědi na otázku o věčném životě. Jediné, co však září a přetrvává, je pravé, ryzí přátelství.
Epos byl poprvé přeložen do češtiny až kolem r. 1950. Originální jazyky pochází z období antických civilizací.
Epos se mi líbil nejen dějem, ale také tím, že se alespoň takhle se můžeme snažit pochopit smýšlení tehdejšího lidstva. Zaujala mě také řada bohů, které si tamější lidé „vymysleli“ a i to , že známá potopa světa je zde popsána úplně jinak než v bibli.
23. říjen 2007
12 361×
377 slov