z knihy Skvosty České Poezie
Vydalo nakladatelství Levné knihy Kma – Praha 2000
K.J.Erben
Se narodil r.1811 v Podkrkonoší v Miletíně.Měl chudé rodiče a tak s obtížemi studoval v Hradci Králové – později na universitě v Praze.Miloval divadlo, hudbu a zpěv.Už v mladém věku psal básně.
Zemřel v Praze r.1870 po těžké plicní chorobě.
Básnická sbírka „Kytice“ poprvé vyšla r.1852.Na tomto díle pracoval 20 let.Obsahem díla jsou veršované balady.
Balady z Kytice:
KYTICE:
Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly,
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.
POKLAD: I: - IV. Část
SVATEBNÍ KOŠILE:
Již jedenáctá odbila,
a lampa ještě svítila,
a lampa ještě hořela,
co nad klekadlem visela.
POLEDNICE:
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
„Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáňe mlčelo!“
ZLATÝ KOLOVRAT: I. – VI. Část
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
ŠTĚDRÝ DEN: I. – V. Část
Tma jak v hrobě, mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen,
v krbu se svítí, stará podřimuje,
děvčata předou měkký len .
HOLOUBEK:
Okolo hřbitova
cesta úvozová,
šla tudy, plakala
mladá, heká vdova.
ZÁHOŘOVO LOŽE: I. – V. Část
VODNÍK: I. – IV. Část
Na topole nad jezerem
seděl Vodník pod večerem:
„Sviť, měsíču, sviť,
ať mi šije niť.“
VRBA:
Ráno sedá ke snídání,
táže se své mladé paní.
LILIE:
Umřela panna v době jarních let,
jako když uschne mladé růže květ,
umřela panna, růže v poupěti –
škoda jí, škoda v zemi ležeti!
DCEŘINA KLETBA:
„Což jsi se tak zasmušila,
dcero má?
což jsi se tak zasmušila?“
VĚŠTKYNĚ: (Úlomky.)
Když oko vaše slzou se zaleje,
když na vás těžký padne čas,
tehda přináším větvici naděje,
tu se můj věští ozve hlas.
27. duben 2008
5 869×
299 slov