Ladislav Fuks se narodil 24.9.1923 v Praze. Vystudoval filosofii, psychologii a dějiny umění. Roku 1963 vychází jeho první dílo: román Pan Theodor Mundstock. Již toto první dílo bylo znamením Fuksových literárních kvalit. Vedle známého Spalovače mrtvol (který byl i zfilmován Jurajem Herzem, nezapomenutelný výkon podal herec Rudolf Hrušínský) připomeňme ještě např. román Variace pro temnou strunu či sbírku povídek Smrt morčete. Ladislav Fuks zemřel 19.8.1994.
Spalovač mrtvol je novela krátkého rozsahu. Hlavním hrdinou je zaměstnanec pražského krematoria, pan Kopfrkingl. On, jeho žena a dvě děti tvoří dohromady rodinu podivínů. Největším podivínem je samozřejmě pan Kopfrkingl, který pracuje v krematoriu už dvacet let. Jeho zaměstnání ho ovlivní i v jeho světovém názoru. Pohřeb žehem považuje za jediné důstojné rozloučení se světem. „ Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“, zní jeho často citovaná fráze, která snad vystihuje vše. Ve svém domě má dokonce „jízdní řád smrti“, nejurozenější jízdní řád, podle jehož se řídí kremace v jeho pracovišti. Často mluví o rakvích a jejich vhodných a nevhodných velikostech, o vhodné teplotě kremace, o čase kremace (od doby zavedení plynu pouhých pětasedmdesát minut, fantastické…), o smrti jako krásné věci, atd.
Tyto zvláštní vlastnosti by ale nebyly samy o sobě tak hrozné. Nicméně, pan Kopfrkingl je měšťák plný automatismů a mechanismů, nechá se velmi snadno zfanatizovat. Toho využívá další velmi záporná postava celého díla, pan Willi. Pan Willi je příslušníkem NSDAP, který dělá nábor nových lidí. Poznává pana Kopfrkingla, shledává ho jako vhodného pro své účely a postupně ho zaregistruje jako člena NSDAP. Pracuje na smýšlení pana Kopfrkingla tak intenzivně, že pan Kopfrkingl si začne uvědomovat spoustu dříve „nedůležitých“ věcí (uvědomuje si svou německou krev, uvědomuje si, že jeho žena je židovka, svého syna najednou vidí jako naprostého slabocha, …). Celá novela končí tragicky. Pan Kopfrkingl pod psychickým nátlakem Williho udává své židovské bývalé kamarády, oběsí vlastní manželku (milovanou Lakmé, kterou miloval i v momentě vraždy), syna umlátí zákeřně železnou tyčí přímo na půdě krematoria. Teprve po těchto činech se cítí dokonale šťastný.
Pan Kopfrkingl: Naprosto záporná postava. Jeho život se omezuje jen na popis kremačních postupů ostatním členům rodiny a známým. Jeho lidský hyenismus se projevuje po seznámení s Willim, který ho dokonale pomate a jeho již tak zvláštní životní hodnoty mu rozhází. Vcelku neškodný měšťák se brzy proměňuje v udavače, maniaka a vraha. Vyvraždí skoro celou svou rodinu, způsobí neštěstí mnoha dalším lidem a sám zůstává nepostižen. Dokonce je díky svým „výkonům“ ve straně povýšen na ředitele krematoria. Duševně je to jedinec velmi slabý, dá si vnutit cizí názory, ať jsou jakékoliv, má sklony k extremismu (v tomto případě k fašismu), je to fanatik.
Willi: Další záporná postava. Už od začátku patří mezi přívržence Hitlera, žije
v bohaté společnosti ostatních osob. Na rozdíl od Kopfrkingla je ale alespoň chytrý. I když jen pro sebe. Dokáže Kopfrkingla dokonale změnit.
Další postavy: Jejich důležitost není tak veliká. Lakmé, Zina (dcera Kopfrkingla), Mili (syn Kopfrkingla)…
Myslím, že Spalovač mrtvol je kvalitní kniha. Přinejmenším její odkaz je velmi užitečný. Upozorňuje na extremismy, na lidi bez svého pevného názoru a odhaluje slabiny denního stereotypu, který člověka užírá.
11. prosinec 2007
22 867×
536 slov
