Jde o alegorizující satirický román George Orwella (vl. jménem Eric Arthur Blair), ve kterém autor ukazuje pomocí bajky vývoj společnosti v určité politické situaci. V knize sice nejsou obsaženy žádné vysvětlující komentáře, ale kniha dokonale „sedí“ na politický vývoj Sovětského Svazu v letech, ve kterých byl napsán. Autor byl v Československu za komunismu zakázán a kniha se šířila pouze samizdatem. V r. 1981 vyšla v exilovém nakladatelství. V Československu opět až r. 1991.
Major – prase, které přišlo na myšlenku revoluce, inteligentní, pokrokové myšlení (aka Lenin)
Napoleon – podlé prase, kterému jde jen o moc a o vlastní pohodlí, jde i „přes mrtvoly“, vychová si ze štěňat „osobní gardu“ (J.V. Stalin)
Kuliš – další z vedoucích prasat, chytré nápady, má schopnosti je realizovat, je čestný, ale jeho snažení je zmařeno Napoleonem (Trockij)
Pištík – propagandista (skoro jako Göebels, ale ruskej)
Boxer a Lupina – nejpracovitější, ne zrovna chytří, ale ani hloupí
Ovce – nemyslící část národa, které je vše jedno
Jednoho dne opilý farmář Jones zapomene zavřít svá zvířata, která se sejdou ve stodole a povídají si o revoluci, kterou by chtěla uskutečnit (vyhnat z farmy lidi a vládnout si sama). Hlavním strůjcem myšlenky je starý vepř Major, který také naučí zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie. Brzy ale zemře.
Po jeho smrti zvířata opravdu uskuteční revoluci (úspěšně). Nějakou dobu se jim žije tak, jak si vysnili. Všechna zvířata pracují a mají se lépe než před tím. Je stanoveno sedm přikázání (ovce mají jen jedno) a prasata se naučí číst, aby podle knih pana Jonese mohla řídit veškeré práce na farmě. Zvířatům se podaří odrazit i první útok lidí na farmu. Prasata však pracují čím dál méně a začínají dělat mezi sebou a ostatními zvířaty rozdíly.
Kuliš, jeden z vepřů přijde s nápadem na stavbu větrného mlýna, který by vyráběl elektřinu a pomohl tak osvobodit zvířata od těžké práce. Sám zhotoví nákres, ale hned poté je vyhnán Napoleonem z farmy. Ten předtím stavbu mlýna nechtěl, ale nyní otáčí a všechna zvířata nutí pracovat, aby se mlýn včas dokončil. Díky svým vychovaným psům nemá s odporem zvířat žádný problém. Téměř dokončený mlýn však shodila vichřice. A to i napodruhé. Pištík mění přikázání napsaná na zdi farmy a přesvědčuje zvířata, že tak zněla odjakživa. Také s jeho pomocí Napoleon šíří zvěsti o sabotáži stavby mlýna samotným Kulišem, kterého kdysi vyhnal.
Prasata si dál upevňují moc mezi zvířaty, najednou mohou spát v posteli, dokonce začnou chodit po dvou, stýkat se s okolním světem a obchodovat s lidmi. Příběh vrcholí hostinou prasat s okolními farmáři, kterou zvířata sledují oknem. A není možné od sebe prasata a lidi rozeznat…
Spisovný, použity i odborné výrazy. Dílo je vypravováno v er formě (3. osoba). Vyskytuje se množství metafor a v celém díle personifikace zvířat. Je často použita přímá řeč.
Matouš Pilný
30. květen 2013
33 319×
477 slov
