Goldoni, Carlo - Poprask na laguně

Osnova: I. Úvod
II. Vlastní referát
1. Zkratka o autorovi
2. Téma
3. Stručný děj
4. Charakteristika hrdinů a prostředí
5. Kompozice
6. Jazyk
7. Umělecké prostředky
8. Vlastní názor
III. Závěr

V tomto referátu bych se chtěl zmínit o italském dramatikovi Carlu Goldonim a jednom z jeho mnoha děl, komedii Poprask na laguně.
Carlo Goldoni se narodil 25. února 1707 v Benátkách jako syn modenského rodáka a lékaře Giulia Goldoniho. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednost hnaly Carla Goldoniho od dětství nejrůznějšími městy severní Itálie. Než se ve čtyřiceti usadil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách, pobyl střídavě ve svém rodišti, v Perugii, Rimini, Chioggii, Miláně, Pavii, Undině, Modeně, Cremě, Parmě, Brescii, Veroně, Bolognii, Florencii, Sieně a několika dalších městech. Do některých se vracel i několikrát. Ze školy v Rimini utíká s komedianty na bárce do Chioggi. Vystudoval právo v Benátkách a v Padově. Krátký čas byl advokátem, poté se plně věnoval divadlu. Po prvních úspěších svých komedií přichází jako dramatik, dramaturg a režisér do divadla Sant´Angelo v Benátkách. Tam pracoval na obnovení italské veselohry a uvedl v letech 1750/51 šestnáct nových komedií. Zásady reformy uvedl v dramatizované poetice Komické divadlo. Z dalších komedií tohoto období byly také Sluha dvou pánů, Kavárnička, Lhář, Zdravá nemocná, Rozmarná žena. Po nich následovala jeho nejznámější komedie Mirandolina. Roku 1753 přešel do divadla San Luca, kde dosáhl vrcholu své tvorby komediemi Náměstíčko, Grobiani, Zamilovaní, Poprask na laguně a jiné. Goldoniho divadelní reforma byla revolučním činem. Týkala se radikální změny tří základních složek, které utvářejí divadelní představení jako syntézu práce autora, režiséra a herce. Při komedii dell´arte, která vládla v Itálii téměř 200 let, autor načrtával pouze postup děje s vyznačením některých výstupů. Goldoni napsal úplný text a zároveň bojoval proti zkaženému vkusu diváka, který zavinil formální schematismus her. Po deset let sklízí úspěch na domácích jevištích i za hranicemi Benátek, avšak na vrcholu uměleckého mistrovství, v pětapadesáti letech, podlehl novému kritiku a konkurentu, o třináct let mladšímu Carlu Gozzimu, politickému i uměleckému konservativci, literárnímu obnoviteli commedi dell´arte a vyznavači fantastické jevištní hry. Proto roku 1762 přijal pozvání Comédie Italienne v Paříži, kde napsal kromě jiných her komedii Vějíř a svoje paměti Mémoires, důležitý pramen poznání jeho tvorby a celého dosavadního divadelního života. Zemřel roku 1793 v Paříži v dost skromných poměrech. Goldoni je autorem více jak 200 komedií a 80 kratších dramatických útvarů pro hudební veselohry. Náměty čerpal ze života lidí. Hlavní charakteristikou jeho komedií je lidovost, pravdivost a úsměv.
Jedno z jeho děl, komedie Poprask na laguně patří k posledním, které Goldoni napsal před definitivním odjezdem do Paříže. Námětem je život obyčejných lidí v rybářské vesničce Chioggii, kteří zde prožívají své radosti a starosti. Autor se tu obrací k prostředí, které dobře znal z dřívějších let. Chioggia sehrála několikerou roli v autorově životě: na jaře roku 1721 Goldoni utekl z dominikánské koleje v Rimini a v bárce s komedianty jel do Chioggie, roku 1725 byl za satirickou báseň vyloučen z university v Pavii, vrátil se za otcem do Chioggie a žil tu do roku 1727. O vzniku komedie a o sepětí hry s vlastními zážitky z mládí píše Goldoni v memoárech: „Žil jsem v mládí nějaký čas v Chioggii jako koadjutor kancléře. Měl jsem tu pořád dost a dost co dělat s tím početným neklidným obyvatelstvem složeným z rybářů, námořníků a ženských, kteří všichni nemají jiné shromaždiště než ulici. Seznámil jsem se s jejich mravy, jejich zvláštním dialektem či hantýrkou, poznal jsem jejich veselou letoru i jejich prohnanost. Dovedl jsem je tedy vylíčit, jak náleží.“
O povaze obyvatel Chioggi se můžeme přesvědčit z děje komedie Poprask na laguně, který začíná rozhovorem několika žen, sedících na ulici a paličkujících krajky s lodičkářem Toffolem. Některé z žen jsou vdané, jiné zasnoubené. Mužové těchto žen jsou právě na lovu ryb, a když se po návratu dozvědí o rozhovoru začnou žárlit. Strhne se mezi nimi a Toffolem pranice. Toffola je šel udat k soudu. Vyšetřující je nechal předvolat k výslechu, ale neměl v úmyslu viníky potrestal, chtěl všechno dát do pořádku, což se mu také povedlo. Všechno dobře končí společnou svatbou. Celý děj se projevuje povaha obyvatel Chioggi ustavičnými hádkami mezi ženami.
Děj se odehrává v Chioggii – rybářská vesnice, ležící na jednom z protáhlých písčitých ostrovů nedaleko Benátek. Vystupují zde tyto hlavní postavy: Patron Toni – patron rybářské bárky, jeho žena paní Pasqua, Beppo bratr Patrona Toniho, snoubenec Orsetty a jeho sestra Lucietta. Patron Fortunato – rybář, jeho žena paní Libera a její sestry Orsetta a Checca. Dále pak Titta – Nane – mladý rybář, snoubenec Lucietty, Patron Vicenzo – obchodník s rybami, Toffolo – lodičkář, Isidoro – koadjutor u trestního soudu a komisař – soudní posel. Goldoni dovede výborně vystihnout drobné ctnosti a nectnosti, radosti, strasti, zájmy a lumpačiny svých hrdinů. Ale velkou vášeň a cit u jeho postav nenajdeme.
Poprask na laguně je hra lidového humoru o prudké národní letoře, jejímž nositelem je právě lid, patří k vrcholkům Goldoniho uměleckého mistrovství. Zápletka s několikanásobnou obměnou téhož základního motivu milostné srážky probíhá prudkým tempem od začátku do konce komedie. Rázovité postavy jsou pevně odkontrastovány, vyváženy.
Dialog v jeho komediích je často psán všední hovorovou mluvou. V Poprasku na laguně vrcholí jazykové umění Carla Goldoniho. Je to komedie národního temperamentu a důsledně lidového tónu, značná část její komiky spočívá v hovorové mluvě postav a ty mluví ne benátským dialektem, nýbrž mluvou rybářů z Chioggie. Řeč hry je místy i dnešnímu Italu nesrozumitelná.
Toto dílo se mi velice líbilo a to hlavně pro jeho komičnost a nenáročnost. Všem bych ho vřele doporučoval.
Goldoni znamená konec dvousetleté epochy commedie dell´arte a začátek měšťanské charakterové komedie. Carlo Goldoni byl rozený optimista. Miloval život, jeho barvitost a rušnost. V Poprasku na laguně dosahuje jeho humor ryzí čistoty, výsledný dojem komedie je radost kypícího života, laskavý a přitom temperamentní optimismus. Goldoni byl velký mistr malých formátů a divadelník tělem duší.

Použitá literatura:
GOLDONI, Carlo. Komedie. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953, s. 505 - 629