Švejk si maže kolena, když jej zastihne zpráva o smrti císaře Ferdinanda. Ten den je v hospodě U kalicha zatčen spolu s hostinským Palivcem za velezradu a hanobení Rakouska. Ve vězení se Švejk potká s mnoha spoluvězni zavřených za totéž. Všichni začnou postupně vyprávět jak se do vězení dostali, jen jeden se jich se slovy „já s váma nechci nic mít, já jsem tu za pokus o loupežnou vraždu” stranil. Poté co je vyslýchán je Švejk díky svému chování poslán k soudním lékařům, kteří ho prohlásí za notorického blba a idiota. Nechají ho zavřít do blázince, kde se mu velice líbí. Když jej mají propustit, způsobí rozruch svým protestem proti propuštění před obědem, za což je opět zavřen do vězení. Ve vězení je zavřen s úředníkem, který mu vypráví jak se tam dostal kvůli opilosti. Když mají Švejka propustit žádá, aby propustily dříve úředníka, že ten je tam déle než on. Poté, co je propuštěn, chodí za ním domů policejní úředníci, aby z něj něco dostali, ale on jim jen prodává psi. Je vyhlášena mobilizace a Švejk je ihned odhodlán dát se odvést. Protože jej ale bolí kolena tak, že nemůže chodit, musí ho paní domácí k odvodu vézt na vozíku. Jak jede na vozíku a vykřikuje, že jede do války umřít za císaře pána, začíná se kolem něj shlukovat dav lidí. Tento výjev se dostává i do novin. U odvodu je jeho neschopnost automaticky považována za simulaci, a tak je poslán do vojenské nemocnice. V nemocnici se seznámí se svými spolupacienty a ti si začnou vyprávět co simulují, aby nemuseli na vojnu do které jim nic není. V nemocnici jediné léčení spočívalo v naprosté dietě, podávání aspirinu na pocení, podávání chininu v prášku, vyplachování žaludku, krystýru a v zabalením do prostěradel namočených ve studené vodě. Když Švejka vyléčili, byl poslán na garnizónu. Všichni vězňové na garnizóně museli povinně chodit na kázání polního Kurátora Katze, který byl veliký opilec, a vůbec se nechoval jako kněz. Při jeho kázání se Švejk rozbrečel, což polního kuráta zaujalo a tak se stal Švejk jeho sluhou. Když je Švejk ve službách polního kurátora, stane se mnoho příhod, které dokonale vykreslí kurátorovu osobnost. Vše vrcholí tím, že Katz prohraje Švejka v kartách. A tak se Švejk dostává do služeb nadporučíka Lukáše. Svým zvláštním chováním způsobí nadporučíku Lukášovy nejen radost, to když mu pomůže zbavit se nenadálé ženské návštěvy, ale i trápení, když mu sežene ukradeného stájového pinče, kterého ukradne plukovníkovy Krausovi, za což je pak oním plukovníkem, spolu se Švejkem, poslán na maršbatalión. Tím také končí první díl o dobrém vojákovi Švejkovi.
Druhý díl začíná odjezdem do Budějovic. Ve vlaku si Švejk udělá srandu z plešatého pána, který je však generálmajor, a za Švejka dostane vynadáno poručík Lukáš. Potom omylem zatáhne za záchranou brzdu, a v Táboře, kde měl vlak stanici, vlak zastavil a chtěli po Švejkovi zaplatit pokutu 20 Korun, ale vymlouval se tak dlouho, že za něj zaplatil cizí pán, který ho pak pozval do hospody. Dal mu taky peníze na vlak, ale ty Švejk propil, a mezitím mu vlak s jeho plukem odjel. Do hospody přišli kontrolovat dokumenty, ale Švejk je měl ve vlaku, který mu ujel, zajali ho a předvedli, ale nakonec se vymluvil a do Budějovic šel pěšky. Cestou do Budějovic narazil na obec Putim. Zeptal se staré babky na cestu a dostal od ní i kus jídla. V tom ho zahlédne vachmeister a nechá ho předvést, protože v něm vidí ruského špiona. Potom ho do Písku povede závodčí, který se samozřejmě cestou vožere jak prase, a do písku je Švejkem přivezen na vozíku. V Písku se vše vysvětlí a Švejk je odveden ke svému pluku, kde se setká s poručíkem Lukášem, který když ho uvidí, málem omdlí. Pak od něj dostane rozkaz sbalit kufry, protože pojedou vlakem na frontu. Ve vlaku dostal Lukáš hlad a nechal Švejka poslat pro jídlo do kufru, u kterého však byl dříve Baloun, nenažraný žrout, který jídlo sežral pod záminkou, že se mu zdálo zkažené. Pak vlak dojel do stanice, odkud už šli pěšky, protože dostali špatný rozkaz. Před přesunem dostali volno, a samozřejmě se šli vožrat. Druhý den odešli pěšky na pozice. Švejk šel prozkoumat okolí a u jezera narazil na ruského vojáka, myjícího se ve vodě, který když ho spatřil, utek a nechal tam svoji uniformu, kterou si Švejk oblekl. Hned po oblečení ruské uniformy byl zajat českými vojáky a předveden do tábora zajatců. Byl postaven před polní soud, ale jako vždy se z toho „vykecal“ a vrátil se zpět ke svému pluku.
22. červenec 2008
7 269×
751 slov
Takže propustili a ne propustily úředníka.... prodává psy a ne psi. Tudíž jsou tady na krátkém úseku dvě hrubé gramatické chyby. Takže to psal ne moc gramotný člověk.
A je vyhlášena mobilizace a Švejk je odhodlán dát se odvést... toto je naprostá pitomost. Švejk se nehlásil dobrovolně, ale šel k odvodu až musel a to ještě udělal scénu s vozíkem, berlemi atd. Tady zase autor čtenářského deníku fantazíruje a vymýšlí si. A v tomto duchu je to zpracování téměř celé. Gramatika na bídné úrovni a obsah podobně tristní. Jako čtenářský deník naprosto nevyhovující. Souhlasím s Pavlem, je to takový pubertální blábol, než nějaký rozbor nebo zpracování.
Hodnocení 4 - 5.
Ahoj
P.