Hemingway, Ernest - Stařec a moře

Ernest Hemingway
(1899 - 1961)
Nositel nobelovy ceny za rok 1954, významný představitel tzv. " Ztracené generace".
Po maturitě se stal reportérem
V roce 1918 odchází jako dobrovolník na italskou frontu, kde je vážně zraněn. Po válce žije v Paříži a začíná se soustavně věnovat literatuře.
Po 2. svět. válce žije v USA a na Kubě.
Ve svých povídkách často staví své hrdiny do mezních situací, aby se museli projevit beze zbytku a prokázali tím míru své odvahy a cti.
Ernest Hemingway spáchal sebevraždu.
Dílo: povídky: Indiánský tábor, Rváč
romány: Fiesta, Sbohem, armádo, Zelené pahorky africké, Komu zvoní hrana
novela: Stařec a moře
Novela Stařec a moře je hluboce lidský příběh prostého starého rybáře Santiaga.
Tento příběh se stal oslavou nikdy nekončícího zápasu člověka s přírodou a holdem lidské statečnosti a nezdolné duševní síly.
Děj novely se odehrává v kubánské vesničce poblíž Havany ve 40. letech 20. století. Starý rybář Santiago už 84 dní nemá při lovu štěstí. Dříve s ním jezdil na moře i chlapec Manolin, ale jeho otec mu to zakázal. Stařec žije sám, je chudý a tak se o něho chlapec stará, má ho rád a chtěl by s ním zase jezdit.
85. den se stařec vydává daleko na moře, cítí, že dnes bude mít štěstí. Po několika hodinách mu zabere veliká ryba - 2 dny a 2 noci s ní bojoval, až ji zcela vyčerpaný zdolal. Mezitím uvažoval o chlapci, jak by to bylo snažší, kdyby s ním na jeho loďce byl. Stařec hovoří nahlas sám se sebou a s rybou, má ji rád, ale je rozhodnut, že ji zabije. Celé ty dny je závislý na tom, co mu dá moře, musí si chytit malé rybky a sníst je syrové, aby měl alespoň nějakou potravu a dostatek síly na zdolání obrovské ryby. Ze souboje s rybou je velmi unaven, ale když ji zabije, je nesmírně šťasten. Přiváže ji k přídi lodi a vrací se domů. Na cestě zpátky je mnohokrát napaden žraloky. I přes velkou únavu, jich mnoho zabije ránou mezi oči. Ale žraloků stále přibývá, a tak je stařec nechá, aby mu ožírali rybu, a vrací se rychle domů. Z obrovské ryby mu ale zůstane jen kostra s hlavou a ocasem.
Zcela vyčerpaný Santiago připlouvá do přístavu ještě za tmy. Nechá loďku i s rybou v přístavu a jde do své chatrče. Druhý den ho najde chlapec, přinese mu teplou kávu a vypráví, jak se rybáři shromažďují okolo jeho úlovku a vyptávají se na zdraví starého rybáře.Všichni o něho měli strach a mrzí je, co se Santiagovi stalo.
Chlapec slíbí starci, že s ním (i přes nesouhlas rodičů) jezdit na moře bude.
Hlavní myšlenka novely je oslava věčné lidské aktivity a nezdolnosti, souboj člověka s přírodou. Stařec bojoval s rybou i přes vypětí sil, chtěl ji za každou cenu porazit, nechtěl ji dovolit, aby ho zničila. Podle něho ho mohla zničit, ale ne porazit.
Je to jednoduchý příběh, prosté pojmenování aktérů - stařec, moře, ryba - zde představují člověka, přírodu a zlo. Autor zde užívá spisovný jazyk a ponechává španělské výrazy pro oživení děje.
Charakteristika postav: Stařec Santiago: zkušený rybář, odvážný, vytrvalý a neúnavný, silný člověk, statečný - schopen bojovat do posledních svých sil,
Chlapec Manolin: věrný, obětavý, miloval a obdivoval starce
Novela byla zfilmována.