Alexandre Dumas – „ HRABĚ MONTE CRISTO“ /1975/
Hrabě Monte Cristo je rozsáhlý třísvazkový román, který autor rozčlenil do šesti dílů, vždy dva v jednom svazku.
Děj začíná roku 1815, v době Napoleonova uvěznění na Elbě. Mladý námořník Edmont Dantés se vrací na lodi Faraon do domovského přístavu Marseille. Cestou zahynul kapitán, proto převzal velení. Doma na Edmonta čeká otec a snoubenka. Účetní Danglars mu závidí očekávané povýšení, Katálánec Fernand lásku krásné Mercedes, soused Caderousse štěstí jako takové. Z jejich schůzky vzejde dopis, který Edmonta udává jako Napoleonova špeha, protože se cestou do Marseille zastavil na příkaz zesnulého kapitána na ostrově Elba a přijal od uchvatitele dopis.
Edmont je zatčen na své zásnubní hostině a předveden před náměstka královského prokurátora Villeforta. Ten se zdá chápat jeho nevinu, ovšem jen do chvíle, kdy zjistí, že dopis z Elby je adresován panu Noirtier. Jedná se totiž o jeho otce. Ze strachu o vlastní kariéru obětuje Villefort Dantése, kterého nechá jako Napoleonova agenta uvěznit na doživotí v pevnosti If. Jediný, v kom se pohne svědomí, je krejčí Caderousse, ze strachu o osobní bezpečnost však mlčí.
V pevnosti stráví zoufalý Edmont 14 let, aniž tuší, proč byl uvězněn a co se stalo s jeho blízkými. Ve chvíli nejvyššího zoufalství, kdy již chce skoncovat se životem, se však do jeho cely prokope jiný vězeň, abbé Faria, který se pokouší o útěk. Společně se pak pokusí vykopat chodbu správným směrem. Zároveň Faria Edmonta vzdělává. Těsně před plánovaným útěkem však Fariu stihne těžký záchvat, který způsobí jeho částečné ochrnutí. Edmont odmítne uprchnout sám a zůstává s přítelem. Za to se mu Faria odmění tím, že mu řekne o dávno ztraceném pokladu, který je ukryt na ostrově Monte Cristo.
Po Fariově smrti se Edmont ukryje do pytle, ve kterém se v pevnosti pohřbívají mrtvoly, a je namísto mrtvého Farii vhozen do moře. Jako zdatný plavec doplave na blízký ostrůvek, odkud je následně, jako předpokládaný trosečník, zachráněn podloudníky. Edmont využije svých námořnických znalostí a zkušeností, aby získal jejich důvěru, přidá se k nim a při první příležitosti zůstane sám na ostrově Monte Cristo. Přestože pověsti o pokladu příliš nedůvěřuje, pokusí se jej najít. Faria se však nemýlil ani tentokrát, poklad je zde skutečně ukryt a z ubohého Edmonta Dantése se stává pohádkově bohatý člověk.
V prvé řadě svého bohatství využije k tomu, aby zjistil, co jej vlastně přivedlo do vězení. Vyhledá bývalého souseda Caderousse, od kterého se, sám nepoznán, dozví o dopisu i o dalších osudech všech zúčastněných. Zato mu přenechá prsten s diamantem. Napřed zachrání před bankrotem svého bývalého zaměstnavatele pana Morrela, který se kdysi, přes osobní nebezpečí, pokoušel jej zachránit. Poté je rozhodnut pomstít se všem, kteří zapříčinili jeho neštěstí.
Pod několika různými identitami naváže spojení s nejrůznějšími živly polosvěta, zavazuje si lidi, kteří by mu mohli být někdy v budoucnu prospěšní. V Římě se seznámí s vikomtem Albertem Morcerfem, synem Fernanda a Mercedes, kterému prokáže několik drobných služeb a nakonec jej „vysvobodí“ z rukou banditů, aby si jej zavázal vděčností. Na oplátku požaduje, aby jej Albert představil pařížské společnosti.
V Paříži naváže postupně známost se všemi svými dřívějšími známými. Zároveň, vyzbrojen informacemi i o nejtajnějších stránkách jejich životů, se začíná mstít. Přivádí do společnosti falešného hraběte Cavacatiho, bývalého trestance Benedetta, kterému pomohl uprchnout z galejí, protože zjistil, že je nemanželským synem dnešního královského prokurátora Villeforta, který jej jako nemluvně téměř zaživa pohřbil. Společně s ním se však objevuje znovu na scéně i Caderousse, který namísto aby prstenu od Edmonta použil ke zlepšení svého života, zabil klenotníka, který jej od něj koupil a také se dostal na galeje.
Caderousse chce s Benedettovou pomocí vykrást dům Monte Crista, Benedetto však, aby se Caderousse zbavil, hraběte varuje dopisem. Ten Caderousse přistihne, ale slíbí mu, že se mu nebude mstít. To je však v rozporu s Benedettovým plánem, takže se bývalého krejčího pokusí zabít. Edmont si od něj před smrtí vyžádá dopis, ve kterém udává hraběte Cavalcatiho jako uprchlého trestance a vraha. Sám se mu pak dává poznat, aby si Caderousse uvědomil, že veškeré neštěstí svého života si zapříčinil sám, svou zbabělostí a hamižností.
Monte Cristo vnukne Danglarsovi nápad zajímat se o původ jmění hraběte Morcerfa, bývalého rybáře Fernanda, jehož syn Albert je zasnouben s Danglarsovou dcerou. Poté, co Danglars tyto informace zjistí, zasnoubení zruší a svou dceru se chystá provdat za hraběte Cavalcantiho. Sám Monte Cristo poskytne tytéž informace novinám a celý svět se tak dozví, že hrabě Morcerf zradil pašu Ali-Tebelina, v jehož službách sloužil a zaprodal jeho ženu i dceru Haydée do otroctví. Protože Haydée nyní žije v Monte Cristově domě, sama poskytne svědectví o Fernandově zradě, čímž je hrabě Morcerf připraven o čest. Tuto urážku chce pomstít jeho syn, který vyzve Monte Crista na souboj. Hrabě jej má v úmyslu zabít a připravit tak Fernanda o všechno, za syna však přichází prosit Mercedes, která jako jediná Edmonta okamžitě poznala. Edmont podlehne jejim prosbám a je připraven sám zemřít, toho však není třeba, protože Mercedes jde nejen za ním, ale i za svým synem, kterému prozradí dávné tajemství, a ten se namísto souboje hraběti omluví. Když to zjistí Morcerf, sám se vydává za Monte Cristem, který se i jemu dává poznat a Fernand prchne z jeho domu. Poté, co jej Mercedes i syn opustí, spáchá sebevraždu.
Mezitím v domě královského prokurátor dojde k řadě nevyjasněných úmrtí, ze kterých má prospěch vždy jeho dcera Valentina, která se tak ocitá v podezření z travičství. Teprve, když sama vážně onemocní, přiznává Maxmilián Morrel, syn bývalého Edmontova zaměstnavatele, Monte Cristovi, že ji miluje. Zde si Dumas vypomáhá klasickou zápletkou ze Shakespearova Romea a Julie – hrabě Monte Cristo podá Valentině lék, po kterém je považována za mrtvou, čímž ji zachrání před skutečnou smrtí.
Na zásnubní hostinu Danglarsovy dcery s knížetem Cavalcantim vtrhne policie, které hrabě příhodně odevzdal Caderoussův dopis. Falešný hrabě Cavalcanti je zadržen, Danglarsovi mají ostudu. Navíc se závažně ztenčilo Danglarsovo jmění, protože Monte Cristo pomocí nezaručených nebo i falešných zpráv, které Danglars dostával, dlouhodobě pracoval na jeho úpadku.
Jako travička ve Villefortově domě je odhalena jeho druhá žena, která toužila získat veškeré Valentinino dědictví pro svého vlastního syna. Prokurátor jí nabízí možnost odejít ze života dobrovolně, sám odchází k soudu s Benedettem. Ten jej však přede všemi odhalí jako svého otce a téměř vraha. Zlomený Villefort se vrací domů, kde najde mrtvou nejen ženu, ale i syna. Je zde také Monte Cristo, aby se dal opět poznat, aby prokurátor věděl, zač je trestán. Chlapcova smrt však Edmontem otřese. Villefort sám se zblázní.
Monte Cristo dovrší Danglarsův úpadek, když si nečekaně vyžádá několikamilionovou hotovost. Danglars prchá s jeho směnkou, aby se vyhnul bankrotu. V Itálii je však na Monte Cristův rozkaz zajat bandity, kteří však neusilují o jeho život, jen o jeho peníze. Musí platit neskutečné sumy za každé sousto jídla, za každý hlt vody, dokud není na mizině.
Protože je Edmont ovlivněn neštěstím Mercedes a Alberta a zejména smrtí Villefortova synka, nakonec daruje Danglarsovi život a připraví jej jen o peníze, protože hrabivost byla motivem jeho dávného jednání.
Dumasův román byl opakovaně zfilmován, z novějších zpracování jsou nejznámější ta s R. Chamberlainem a G. Depardieu v hlavní roli, sám však za nejzdařilejší, a rovněž románové předloze nejvěrnější, považuji nejstarší z nich, v hlavní roli s J. Maraisem.
Z další tvorby: „Tři mušketýři“, „Královna Margot“, „Paní z Monsoreau“, „Pařížští mohykáni“, …
Stejskal Karel
28. prosinec 2012
17 370×
1208 slov
:) tady to máte krčí 