Patří mezi nejlepší ze tří Jiráskových Maloměstských historií—F.h., U rytířů, Na Staré poště.
--Šestadvacetiletý spisovatel ji napsal roku 1887, kdy v Litomyšli působil již tři roky a měl prostudované prameny a typy, které pro svou povídku potřeboval. Proto jsou všechny osoby, s kterými se zde setkáváme, lidsky pravdivé.
Hned když se objevila jeho práce v oběhu, byla prací úspěšnou, s nadšením čtenou i široce oblíbenou, takže brzo jako by znárodněla.
F.H. je naproti jeho Psohlavcům radostná, přímo jásavá historie mladých lidiček a jejich světa na opačné straně naší republiky, v Litomyšli, s jejími ,,filosofy.‘‘
Spolu s PSOHLAVCI tvořila pak dvojici děl, jež reprezentovala Jiráskovu tvorbu tohoto prvního období.
Mladý Jirásek se vyptával pamětníků, až se mu před očima ustálil obraz té doby, s jejími typickými rysy a tu uchvácen půvaby Litomyšle napsal F.H.
--Filosofská historie je historií studentskou. Zachycuje litomyšlskou mládež z let 1847 a 1848, v době, kdy celá Evropa bouřila revolucí..
A tak i tady se ve vyprávění setkáváme s revolucí, a to dokonce dvojí! Ta první je domácí se zakázaným, ale nakonec uskutečněným slavným studentským majáles v Nedošínském háji, a ta druhá už je revolucí společenskou, bojující za politickou svobodu našeho národa a jí také povídka vrcholí. Přesto je tato vzrušená doba vylíčena svěže a humorně.
Byla to jeho první litomyšlská povídka a proto její témata byla ještě nepřebraná.
Obsah povídky
Povídka nás vede do typického litomyšlského studentského „kvartýru“ slečny Elis, staré pany, živící se přijímáním studentů na byt. Žije tu pohromadě několik,, filosofů‘‘ studentů, a každý je jiný :Vavřena je nejvážnější, Hanák a Frybort jsou nejbezstarostnější, chudák Špína nejsmutnější a konečně „dříč“ Zelenka nejprotivnější.Vavřena chodí s vlastenkou Lenkou,( proti mysli jejích pěstounů), Frybort miluje prostou Márinku domácích (což je i tajná láska Špíny).
Snaha filosofů uskutečnit tradiční studentskou zábavu –Majáles—i přes přísný zákaz vedení školy.1.května se majáles konal za účasti všech studentů a filosofů (mimo Zelenky), ale za velkého odporu poněmčených obyvatel Litomyšle, konzervativců—paní Rollerové a pana aktuára Roubínka, pěstouna Lenky
Po prázdninách se studenti rozešli a Špína odešel do kláštera.Na jaře roku 1848 vytvořili studenti studentskou legii a vydali se tajně do Prahy, kde bojovali na barikádách.Setkali se zde se Špínou, který později padl. Po porážce revoluce studenti z Prahy utekli. Po návratu si Frybort vzal Márinku a až se Vavřena stal lékařem oženil se s Lenkou.
ZÁVĚR:Duch těchto studentů byl opravdu mladý a věštil příchod nové, lepší, svobodnější generace a tím i nového, lepšího života.A právě ta krásná víra v lepší svět způsobila, že Filosofská historie dobyla naráz slávu mladému
Aloisi Jiráskovi a že je dnes oblíbeným čtivem jako za našich pradědečků málem před sto lety.
27. červenec 2008
4 774×
444 slov
