V této knize autor zachycuje husitské boje a jejich vyvrcholení. Kniha má tři části – Skonání věků, Kruciata, Boží zástup.
I. ČÁST
Skonání věků vystihuje rozruch prvních let po upálení Mistra Jana Husa. Prabošt vypáleného Lveňovického kláštera před táborskými bratřími s novickou Martou. Cestou musí překonávat těžké překážky, aby se nesetkali s bratřími. Po strastiplné cestě a zemdlení je přijme na svou tvrz vladyka Ctibor Hvozdenský. Po uzdravení je jeho synovec Ondřej doprovází na rožmberský hrad Příběnice. Zatím husité zakládají Tábor. Tam obec rovných bratří a sester, obec společného majetku. Sedláci jsou nadšeni, opouštějí statky a chystají se na Tábor. Tam, i přes zákaz svého otce, se odebere jeho ovdovělá dcera Zdena. Zajímá se o nové náboženství a hlavně o mladého kněze Bydlinského.
II. ČÁST
Pojednává se v ní o křížové výpravě císaře Zikmunda, jež svými důsledky postihla „kacířské Čechy“. V Kutné Hoře Němci chycené husity hází do šachet. Zikmund zde přijímá poselstvo Pražanů. Požaduje však takové podmínky, že je nemohou přijmout. Pomoc Praze přináší Žižka vítězstvím nad železnou jízdou na Vítkově hoře roku 1420. Také Ondřej se Ctiborem Hvozdenským bojují na Vítkově. Zdena se zatím stará v Táboře o raněné a slíbí Bydlinskému manželství. Tím vzbudí žárlivost jiného kněze, blouznivého Kániše. Tábor byl napaden Oldřichem z Rožmberka, ale na pomoc mu přišlo několik set jezdců, poslaných Žižkou z Prahy.
III. ČÁST
V této části se pojednává o táborské sektě vedené Kánišem, která měla jiné požadavky než ostatní. Žižka je z Tábora vyhnal. Usadili se v podhradí Příběnic. Kániš ze žárlivosti poslal sektu proti Bydlinskému a Zdeně. Členové sekty je upálili a pak odešli do lesa, kde je však Žižka zničil. Ondřej se nakonec sejde s Martou, nyní Janou, na Táboře a vezmou se.
2. srpen 2008
3 545×
283 slov
