Křest svatého Vladimíra
Báseň křest sv. Vladimíra se skládá z deseti zpěvů. Hlavní postavou je ruský car Vladimír. Car poslal v den svého svátku pro boha Peruna, aby mu slavnostně zahřměl místo kanonády. Perun poslal zpět dosti odmítavou odpověď, za kterou ho car nechal soudit. Ovšem vznikly potíže, protože žádný zákon nepočítá se souzením boha. Nakonec je Perun vojenským soudem odsouzen k utopení. Po jeho smrti přestávají sedláci platit církvi poplatky, protože ta už jim nemá čím hrozit a tak žádá cara o nového Boha. Car se rozhodl vyhlásit konkurz na nového boha, který však skončil neúspěšně.
Tato báseň je stále aktuální. Většina veršů nepozbyla své životnosti ani dnes, přestože byla napsána v minulém století, kdy mnohé proti čemu Havlíček vystupoval a o co bojoval patří minulosti. Přestože satirstycky kritizoval problémy své doby mnohé z nich jsou aktuální i dnes. Protože zápas pokroku s reakcí, ať má jakoukoliv podobu je stále stejný. Neboť tyran je tyranem v jakékoliv době. Báseň je humorně laděna, např. jeruzalémský marš a díky zvukomalebným veršům se velmi dobře čte.
Karel Havlíček Borovský - (1821 - 1856) se narodil v Borové u Přibyslavi, žil velmi krátce . Studoval na gymnáziu v Německém Brodě - dnes Havlíčkův Brod, studoval na kněze, aby mohl sloužit národu. Brzy ale zjistil, že studium je kasárenský režim - za své činy je vyloučen a odjíždí za prací do Ruska jako vychovatel, v této době je ještě propagátor myšlenky slovanské vzájemnosti, po příjezdu z Ruska je ale jejím silným odpůrcem, protože zjišťuje, že se jedná o zemi s militantním absolutistickým režimem. Po návratu se snaží pomoci českému národu, stává se novinářem, je pokládán za zakladatele české moderní žurnalistiky, zpočátku působí jako redaktor Pražských novin a přílohy Česká včela v letech 1864 - 1848. Zavedl zahraniční rubriku, snažil se podávat informace o úmyslech vlády. Později založil vlastní noviny "Národní noviny " se satirickou přílohou " Šotek". Tyto noviny se staly mluvčími liberalismu - austroslavismu, kritizuje v nich vládu, církev. Po dvou letech bylo vydávání těchto novin zakázáno. Psal v nich krátké ostré verše - epigramy věnované vládě, církvi, múzám a světu. Založil politickou revui Slovan, která byla ale zakázána. Byl několikrát souzen, měl ale dobrou výmluvnost, sám se obhajoval, nakonec jej zlikvidovali tím, že jej deportovali do Tyrolských Alp do města Brixen. Jeho psychika a zdraví bylo podlomeno a v roce 1856 umírá v Praze.
Své zatčení a deportaci do Brixenu popisuje v díle Tyrolské elegie. Nejméně útočným dílem je Král Lávra, ve kterém vychází z irské pohádky O králi ušatci, kde oslí uši znamenaly hloupého krále. Jedná se o narážku na Ferdinanda V. a to, že i hloupý král který je hodný může uškodit. Naopak nejútočnějším dílem je Křest sv. Vladimíra, ve kterém kritizuje církev, vychází zde z Pověstí Ruských. Církev je zde zobrazena jako služka vlády. Vše je psáno jako satira, hraničící až s ironií a sarkasmem. Jeho díla byla velmi oblíbena mezi lidmi, kteří si je za období Bachova absolutismu opisovali. Přestože se jeho díla nesměla vydávat lidé si je opisovaly nebo se je učily nazpamět a některá vyšla i v zahraničí.
28. prosinec 2012
5 488×
502 slov
