Kosmas byl vůbec prvním českým kronikářem. Žil v letech 1045 – 1125. S tvorbou kroniky začal až 6 let před svou vlastní smrtí, tedy v roce 1119. Tento vzdělaný člověk získal vzdělání v Praze a v Lutychu v Belgii a ve Francii. Po návratu z Francie se stal děkanem pražské kapituly.
Původní název kroniky je Chronica Bohemorum, ale dnes ji známe jen pod názvem Kosmova kronika. Kronika byla psána v latině a měla tři části. První část obsahuje vše od Noema a potopy světa až po období vlády Břetislava I. Z českých dějin je zde obsaženo vše od praotece Čecha, přes Kroka, Kazi, Tetu a Libuši až k Přemyslovcům. Zřejmě neměl přesné prameny, protože do kroniky zavedl i postavy a události ze starých lidových pověstí, či si příběhy prý dokonce i sám hanebně vymýšlel. Ve druhé části je popsána vláda Břetislavových synů a ve třetí obdobu Soběslava I.. Je znát, že první část obsahuje velký časový úsek, a proto je popsán velmi stručně. Naopak novodobou historii popisuje velmi podrobně, protože již má zřejmě více informací, a tak si je také už nemusí vymýšlet. Od novějších událostí také již sleduje a soudí historii. Např.: Tvrdí, že nejdůležitějším panovníkem byl Boleslav II. a ačkoli zásluhy, které mu připisoval, měl Boleslav I., nepřipsal Boleslavovi I. z důvodu bratrovraždy, vraždy sv. Václava. Kosmas byl značně ovlivněn západní kulturou vzniknuvší ze Západořímské říše a možná i proto obdivoval staré římské autory. Ve svém díle cituje hojně jejich citáty, navíc – aby bylo dílo poutavější a zajímavější pro okolí – ho barvitě vypráví dle starořímských vzorů. Dobrý tah, protože vypravěčským nadáním byl obdařen velmi hojně. K veřejné oblibě díla přispěl i anekdotami a humorem.
Z předchozích řádků vyplývá, že Kosmas byl všestranně nadaný člověk a proto je jeho dílo tak slavné, protože se dá dobře číst (i když je to kronika), byť není tak historicky nejpřesnější.
17. srpen 2007
5 106×
307 slov
