Děj románu se takřka celí odehrává na palubě plachetní lodi. Všechno to začalo srážkou dvou lodí – „Martinez“ a „Přízrak“. Jeden z hlavních hrdinů „Humphrey Van Weyden“, který se plavil na lodi Martinez, se díky srážce octnul na lodi druhé (na Přízraku), a tím začíná celý příběh.
Když se Humphrey octne na palubě plachetní lodi, setkává se s krutým a velice silným panem Larsenem, kterému jeho muži díky jeho zvířecí surovosti, přezdívají „Vlk Larsen“. Humphrey ještě než nastoupil na tuto loď, žil jako bohatý člověk, nezvyklý na jakoukoli práci. Spal v měkké posteli, nosil jemné prádlo a obleky, jedl dobrá jídla a odpočíval celí svůj dosavadní život, aniž by o tom věděl. Nedokázal ocenit a vážit si života pracujících lidí. Teď se však pro něj všechno od základu změnilo. Od rána do večera pracoval na lodi jako otrok. Potýkal se s rozzuřenými muži a poznával jejich agresivitu a sílu, ale i vytrvalost. Za nějaký čas strávený na lodi, Humphrey zmužněl a stal se silnějším. Naučil se snášet bolest a zvykl si na tvrdou práci. Poznal námořníky, se kterými trávil svůj volný čas na lodi. Nebyl ale sám, kdo měl z Vlka Larsena strach, všichni námořníci se ho báli, každý z nich si od srdce přál, aby to surové zvíře,Vlk Larsen, bylo zabito. Sám Humhrey se Vlka Larsena bál, ale zároveň ho považoval za velkého a inteligentního člověka. Často spolu hovořili o literatuře, filosofovali nad krutý životem a nesmrtelností duše, ačkoliv jejich názory byly rozdílné. Každý den na lodi byl plný bojů a potyček o přežití s Vlkem Larsenem. Mnoho námořníků za svou troufalost vůči vlku Larsenovi zaplatilo životem. Tento člověk dokázal jedním svým pohybem zcela usmrtit kohokoli, kdo by se proti němu postavil.
Jednoho dne se na jejich palubě objeví žena, kterou i s dalšími muži vzali k sobě na palubu. S příchodem ženy bylo ze začátku vše klidnější, ani sám Vlk Larsen nepoužíval tak krutých metod na své námořníky, ale stejně toho tato žena nebyla ušetřena, aby nevěděla, jak krutý je Larsen ke svým námořníkům. Jmenovala se Maud Brewsterová. Humphrey se do ní zamiloval, a zanedlouho oba společně utekli z „Přízraku“.Pluli po moři několik dní, než se dostali na pevninu. Dostali se na ostrov, který pojmenovali „Ostrov Úsilí“, postavili si chatku a žili na ostrově. Jednoho dne se však objevil na pevnině Přízrak. Byl prázdný, bez námořníků. Jen Vlk Larsen, ale ten byl neškodný, protože ho opět začali pronásledovat jeho silné bolesti hlavy. Někdy nevyšel z podpalubí i tři dny. Za několik dní Vlk Larsen na svou dlouhodobou nemoc oslepl. A poté mu ochrnula i levá část těla. Vlk Larsen pomalu umírá. Ale stále ještě, pokud mu to zdraví dovolovalo, s oběma filozofoval o životě a o nesmrtelnosti. Když ztratil i hlas, dopisovali si mezi sebou na papír a na otázku, zda již začíná chápat nesmrtelnost duše, odpovídá těžce a skoro nečitelně napsanými, velkými, tiskacími písmeny“ „ŽVÁST!“ a to bylo také poslední slovo co, Vlk Larsen napsal. Až do konce života byl silný a stál si za všemi svými názory, které o životě a nesmrtelnosti říkal a psal. Pak byl pohřben v moři a Maud a Humphrey vyjeli na Přízraku domů.
4. srpen 2007
10 030×
523 slov
