- děj : 1943 – 1944, Itálie – Řím, Fondi, Sv. Eufemie
- forma : svéživotopisný monolog ústřední hrdinky
- hlavní postava : Cesira – Římská obchodnice, která za války uprchá se svou dcerou na venkov
- obsah : Po svatbě přichází Cesira za svým mužem do Říma. Mají dceru Rosettu. Po smrti manžela se Cesira ujímá obchodu, v době války, kdy si lidé dělali zásoby, prodala všechno zboží, vydělala dost peněz, ale jelikož by v Římě umřela i s dcerou hlady, rozhodla se odjet na venkov ke svým rodičům, dokud neskončí válka. Dostaly se do Fondi, kde nějaký čas žily u Vincenza a Concetty, Cesira se ale rozhodla odejít do hor, útočíště našly ve vesnici Sv. Eufemie. Tam si pronajali od Parida malou komoru. Devět měsíců žily v horách, spřátelily se s místním mladíkem Michelem, celou dobu neměly co na práci, zaobíraly se jenom sháněním jídla, kterého bylo všude nedostatek. Válečná fronta je odtud nedaleko, vlastně v údolí pod vesnicí, takže všechny výbuchy bomb jsou dobře slyšet. Nakonec dorazí válka i do vesnice. Po osvobození Američany Cesira s Rosettou odcházejí zpět do Říma. Ve Fondi se dozvědí, že Řím je stále okupován Němci a rozhodnou se k cestě do Vallercorsy, kam je doveze americký důstojník. Ale Cesirina rodná vesnice je vylidněná, proto se rozhodnou pokračovat v cestě dál. Mezitím se ale posadí v kostele, kde je přepadnou Marokánci a Rosettu znásilní. Pár dní přespávají v chatrči u silnice a nakonec odjedou s Clorindem zpátky do Fondi. Clorindo je ubytuje u Concetty. Z Rosetty se stane prostitutka bez srdce, všechny svoje pocity drží v sobě, s nikým nemluví a má stále nepřítomný výraz. Když je Řím osvobozen odváží tam Cesiru a Rosettu Concettin syn Rosario. Cestou jsou přepadeni a Rosario je zabit. Cesira ho okrade a projíždějící Ital je sveze do Říma.
- Postavy : Cesira – obchodnice, bojí se o dceru, nevzdělaná
Rosetta – proměna z nevinného „anděla“ na tvrdou ženu bez morálních závazků
Michel – velice vzdělaný, jediný přítel Cesiry a Rosetty ve Sv. Eufemii, nakonec je odvlečen Němci a zastřelen
- jazyk : hovorové, i vulgární výrazy, neurovnaná, záměrně „ledabylá“ větná skladba přímého vyprávění, zachovává základní polohu spisovné italštiny ale kolísá od Literárních obratů až k typicky Římské slovní zásobě a frazeologii. Monolog i volba jazykových prostředků zdůrazňují reálnost vyprávěných událostí a fakt i bezprostřednost v podání látky.
- živé vyprávění
- rozsáhlejší popisy „rozpíjející“ se v ději : … „půda byla pořád hustěji poházená spoustou kostí a kostiček, smíchaných se štěrkem – jistě zbytky koz a ovcí, které uprchlíci postupně snědli, ale vedle kostí tam bylo taky dost odpadků, zrezivělých plechovek, hadrů, starých křampů, papírů. Vypadalo to jako na nějaké stavební parcele v Římě, kam z okolních domů házejí všecky odpadky. Tu a tam bylo taky vidět černá kola spálenišť – na okraji ohořelá polena a uprostřed hromádky šedého popela. Vchod do jeskyně byl veliký, kolem dokola zčernalý, špinavý a začazený. Ve skále byly zaražené hřebíky a na nich visely hrnce, sběračky, hadry a dokonce čtvrtka čerstvě zabité kozy – ještě z ní kapala na zem krev“ …
- výrazné charakteristiky : „A za mohutným stolem byl Mussolini s tou svou širokou papulou, s těma vykulenýma očima a odulými pysky, prsatý, samá medaile, na hlavě bílý chochol; a vedle něho byl ten druhý zatracený čubčí syn – jeho přítel Hitler, s obličejem buzeranta, s těmi černými vousky, co připomínaly kartáček na zuby, s těma očima jak shnilá ryba, s tím nosem do špičky a s tou patkou do čela jak vyzývavý pásek.“
- metafory : … „vypadala jako jediná obrovská ložnice, celá zastavená lůžky a pelíšky, jeden vedle druhého jak ve špitálu nebo v kasárenské světnici. Smrdělo to tam jako v chorobinci nebo v chudobinci“…
- množství postav : vesničani – rolníci, uprchlíci, vojáci…
- historické pozadí : události z nejdramatičtějšího válečného období v Itálii, roku 1943 a zčásti ještě roku 1944 - krach fašistického režimu, spojenecká invaze, odboj, narážky na nejrůznější fakta této historie jsou roztroušeny v celém románu
- hodnocení knihy : kniha velmi poutavě zobrazuje život v Itálii za druhé světové války, přesně vystihuje chování všech lidí v době, kdy se každý staral především sám o sebe, vlastnosti jako soucit, přátelství, čest a morálky měly jen malý význam
31. prosinec 2007
19 047×
665 slov
