Rozbor textu-Babička
Autor:Božena Němcová (národnost autora:Češka)
Ilustrace: Vladimír Tesař
Nakladatelství: Československý spisovatel v Praze r.1989
Počet str.: 288
Téma: Božena Němcová v knize Babička popisuje svoje dětství.
Látka:Autor líčí příběh vážně.Odehrává se v oklí Ratibořického údolí v 19.-20.století.
Fabule: Babička měla jednoho syna a dvě dcery. Žila si pokojným životem v pohorské vesničce na slezských hranicích. Všichni lidé ve vesnici ji měli rádi a ona je také. Jednoho dne přišel babičce dopis z Vídně od její nejstarší dcery. Dcera babičce píše, že její manžel přijal službu u jedné kněžny, která má panství v Čechách nedaleko babiččiny vesnice. Též nabízí babičce, ať se přestěhuje k nim na panství za svými vnoučaty. Babička se nakonec rozhodne opustit malou vesničku a odejít k dceři.
Kniha popisuje život na vesnici v průběhu celého roku. Zmiňuje se o různých zvyklostech a tradicích. Například o pouštění lodiček či rozkrajování jablíček o vánocích nebo o různých poutích do kostelů ve vzdálenějších vesnicích či městech. Popisuje ovšem nejen sváteční události, ale i všední záležitosti. Na jaře při oblevě se lidé museli vyrovnávat s povodněmi. Na podzim byly zase dožínky. Děti chodily do školy pouze od jara do podzimu.Do školy nechodily v neděli a ve čtvrtek.
Babička žila u své dcery šťastně. Časem vnoučata vyrostla a odstěhovala se.Babička postupně slábla až jednoho dne zemřela. Před její smrtí se všichni známí přijeli s babičkou rozloučit.
Božena Němcová v knize vystupuje jako nejstarší babiččino vnouče, Barunka. V knize ale svoje dětství idealizovala. Vztah kněžny k poddaným jistě nebyl ve skutečnosti tolik přívětivý. V knize se například babička zmíní o veliké chudobě jedné rodiny a kněžna jim hned finančně přispěje.
Syžet: Text je vyprávěn „popořádku“.Časový úsek:není přesně uveden.
Prostředí: Děj se odehrává ze začátku ve vesnickém prostředí,poté v zámeckém.Autorkou je charakterizováno nepříliš častými popisy.
Postavy: Převažuje nepřímá charakteristika.Příběh vypráví Božena němcová.Nejvíce prostoru zabírají postavy-babička a Barunka.
babička – milá,veselá,srdečná,pracovitá,milující,má syna a dvě dcery
Barunka Prošková – babiččina vnučka,hodná,dobrosrdečná,má ráda
babičku ,nejstarší dítě Terezy,v dětství žije na zámku
u kněžny spolu s matkou,otcem,babičkou,sourozenci a psy
Sultánem a Tyrlem
Tereza Prošková – jedna z babiččiných dcer,matka Barunky,Vilímka a Jana
Vilímek a Jan Proškovi – živé a zvědavé děti,mají za matku Terezku a Jana
Jan Prošek(starší) - Němec,manžel Terezy,srdečný,milý
kněžna – zaměstnává pana Proška a ubytovává celou jeho rodinu,má ráda děti
Viktorka – sedlákova dcera ze Žernova,provdala se,ale voják,který ji pronásledoval
ještě jako svobodnou,jí nedal pokoj,potom utekla a byla rok pryč,když se
vrátila,byl z ní blázen
další postavy:pan Beyer – myslivec,Vlach – kupec,Mančinka a Cilka Kudrnovicovi
Motivy: Žádné.
Jazyk: Staročeština,dlouhé věty a souvětí,přímá řeč.
Ukázka: Už ji mrzelo vycházet,kam právě musela,jen aby na chvíli těch očí se zprostila,které ji všady pronásledovaly.Už ji přestala muzika těšit,protože vždy z některého kouta v sednici pošmúrný obličej se na ni díval; už nechodila tak ráda na přástvy,neboť věděla jistě,jestli nesedí ve světnici,že stojí venku u okna černý myslivec,a děvčeti vázl hlas v hrdle a nit se jí trhala.Trápilo ji to.
18. září 2007
20 609×
527 slov
Hlavní postava knihy je žena, která je prostá, ale přesto velmi moudrá. Svým způsobem života, chováním a dobrotou si dokázala získat srdce nejen obyčejných lidí, ale i panstvo. Svou radou a pomočí udělala mnoho dobrého ve svém okolí. Uměla utěšit v zármutku i pomoci v nesnázích.
Byla šťastná s rodinou své dcery, milovala své vnoučata, ale dokázala dát lásku i všem přátelům. Nikdy neodmítla pomoc, ani nejubožejšímu člověku. Mnoho ze své moudrosti předala svým vnoučatům. Nejvíce od ní přijela Barunka, která babičku velmi milovala.
Když babička zemřela, odešel v ní dobrý člověk.
Všechny lidé z jejího okolí, mladí i staří, byli smutní, ale uchovali si ve své mysli vzpomínky na velmi milou, moudrou a šťastnou ženu.