Němcová, Božena - Chyže pod horami

Vystupují:Starý gazda,stará matka,husopaska,pocestný,vnučka Katuška,Zverka,stryně Ula,Blažo,Zuzula

Osnova:a)Silná bouře
b)Pocestný
c)Uvítání
d)Oblečení
e)Zalíbení
f)Povídání o svym životě
g) Procházka
h)Salaš
i)Pálení
j)Smrt starého pana Sokola

Bylo před Janem Křtitelem a ve statku u Medvedů pod vysokým ďumbierem se chystali večeřet. V tom zahřmělo a spustil se silný liják. Než bouře skončila všichni se modlili. Když se utišil déšť a bouřka, připravovali opožděnou večeři. Husopaska pokrývala stůl a starý gazda se šel podívat ven. Najednou slyšel psí štěkot a později kroky. Mezi dveřmi se objevil mladík. Pocestný poprosil gazdu o noclech a něco k snědku.Gazda ho tedy pozval dovnitř. Rozvázal si vak a kouknul se jestli má všechno suché. Všimli si , že pocestný je mokrý a tak zavolali Zverka, aby mu přinesl čisté a suché oblečení. Zverka za okamžik přiběhl a dal mu suché oblečení. Pocestný se usmál , ale košili a širák mu vrátil zpět. Gazda mu řekl ať se jde převléknout. Zverka šel za ním, protože je to velmi složité tolik šatů si obléci. Když přišel z komory, stoupli si okolo stolu a začali se modlit. Po modlitbě zasedli a začali jíst.
Pak si s pocestným povídali a Katušce se zalíbil. Říkala si kde se v něm ta krása vzala. Když přišel v šedém mokrém šatu tak se Katušce vůbec, ale vůbec nelíbil. Však , když se převlékl byl úplně jiný. Nikdo neseděl jako on, nejedl, hleděl jen do talíře a hlas měl jako zvon. Když dojedl složil nůž a vidličku na talíř,zvedl hlavu a poděkoval. Kouknul se poprvé Katušce do očí a ona jemu. Katuška se rychle dala do jídla a zaskočilo jí. Stryně jí chtěla vrazit mezi lopatky, ale Katuška jí proklouzla mezi rukama a utekla ven.Tu se pocestný zeptal:"To je vaše dcera? Vnučka odpověděl gazda. Gazda mu je všechny představil a pocestný se díval na jednoho a druhýho............. Ale Katuška se mu zdála nejhezčí. Když vcházel do místnosti hned jí spatřil u ohniště. Díval by se na ní dlouho a dlouho než ho gazdina přerušila. Zeptala se ho na rodiče jestli jsou ovšem na živu. Pocestný jí odpoveděl, že matku nemá. Zemřela, když byl malý. Otec žije, ale bojí se o něj, že ho smrt také zasáhne. Bratra ani sestru nemá. Gazda se ho zeptal kde bydlí a jak se jmenuje. Pocestný odpověděl, že jeho domovem je Praha a jmenuje se Bohuš Sokol. Katuška si v duchu myslela, že Bohuš je hezké jméno.Gazda mu řekl, že jsou taky Češi. Přišli velké bouře tak jsme se odstěhovali do vedlejších krajů.Tam přišli na naše území Turci. Od Fiľakova přišli přes hory a kdyby nebylo Vávry Brezuly tak by tady všechno zničili. Ani sto Turků se nebál. Dvakrát sem přišli se pomstím Vávrovi, ale on je zahnal nebo pobil, ale i agu zabil. Však vám o něm ještě povím. Ještě vám chci ukázat náš nejdražší poklad. Obrátil se a otevřel malou almárku a vyndal z ní skříňku pěkně vyřezávanou. Ve skřínce byla v hedvábném šátku zabalená kniha s mosaznými sponami. Bylo to Písmo svaté. S úctou ji gazda bral do rukou rozbalil ji a položil ji před hosta. Ukázal na popsané desky, tady je vypsána celá naše rodina kdy se který narodil. Ještě mimo úmrtí se tam psalo, jaký kdo byl a co vyvedl. Gazda mu přečetl pár lidí co v této knize byly zapsaní a pocestnému se to velice líbilo. Pak si gazda odhrnul košilku, rukávy a ukázal si na prsa a řekl:"To jsou jizvy od medvědích drápů." No a gazda s pocestným si povídali o té knize co v ní vše je a za chvíli ji políbil zabalil jí znovu a uklidil do almárky.Gazdina pobídla děti, aby šly pocestnému ustlat, že po takové cestě je určitě unaven. Zeť přinesl tři hliněné dýmky s drátěnými vrchňáky. A ptali se hosta jestli si s nimi dá. Pocestný řekl, že je slabý kuřák, ale ve společnosti si rád zakouří. Blažo mu jí nedal. Nejdříve se musí zapect. Nejdřív se musí rozdělat oheň. Blažo skočil ven a zachvíli přišla Katuška s plnou náručí chvojí. Zachvíli praskal ohníček a Katuška se jen tak malinko koukla na pocestného a odběhla ven. Potom Blažo shrabal uhlí na kraj a dal tam dýmky. Než to dořekl dýmky byly zapeklé. Tak si je vzali a kouřili. Gazda se ho zeptal kdy půjde domů.Bohuš odpověděl, že by se rád zdržel,ale že musí domu. Gazda mu řekl, že kdyby se zdržel, že by to nevadilo. Potom přišla Katuška a na stůl jim dala tři kořalky. Bohuš se na ní díval a ona sotva řekla, že host si může jít odpočinout. Pocestný děkoval a gazda se ptal Katušky jestli ještě prší. Už se vychviluje, dědoušku,nebe se obsypalo hvězdami, zítra bude pěkný den. No a gazda se ho zeptal jestli tady zůstane a host odpověděl že se rád zdrží. Rád zůstanu sem tady jako doma. Katušce se očka zaleskla a rychle vyběhla ven a před dveřmi si poskočila a začala zpívat. Když Katuška odešla tak se zeptal na Prahu. Mezitím jak si povídali tak dokouřili , vypili kořalky a šli si odpočinout.Stará matka ho vedla do pokoje.Když ho uložila koukla se na pušku co tam visí a najednou , když se otočila na hosta tak měla oči plné slz. V této komoře bydlel můj syn s Marušou. Stará matka se modlila , aby nevyhasl oheň. Když gazdina oheň uložila šla spát. Bohuš nemohl usnout jaké tam bylo ticho.Zanedlouho ale usnul.
Když se probudil tak slunce už svítilo, rychle se oblékl a běžel k chýži.Najednou ho viděl Zverka na pavlači tak k němu rychle zběhl a zeptal se ho jak se vyspal. Spal sem příliš dlouho, pravil Bohuš. Jak se vám líbí výhled?Je krásný. Zverka si s Bohušem povídal až najednou je zavolali na snídani. Každý mu přál dobré ráno. A stryně se zeptala jestli půjde s nimi. Jestli mě vezmete tak ano. No poďte bude veseleji. Bohuš jak slyšel že de i Katuška tak si rychle běžel pro klobouk a ještě si vzal věci na kreslení. Ještě gazda dal Bohušovi sekyru kdyby náhodou potkali zvěř nebo zlého člověka. Katuška šla jako poslední a trhala kvítí. Když šli tak si povídali jak se oblékala Katuška. Co si chtěla vzít Katuška to si vzala i babička. Katuška se zeptala Bohuše jestli se mu líbí kytka. A Bohuš řekl ano od takového krásného děvčete. Katuška si zpívá a Zverka se přidá. A kdo umí tkát plátno?To znají všechniy ženy. A kdo je naučil .Jedna od druhé. Katuška dala každému červené květy za klobouk.A Zverka řekl že Bohuš má hezčí . Šli podle potůčku ale ten se jim za chvíli ztratil. Zverka je ale vedl, protože tu cestu znal na spaměť. Teď si odpočinem. Katiška si začala zpívat o jahodách a tak šla a pobídla Bohuše aby šel s ní . Bohuš si vyndal kreslící potřeby a řekl Katušce ať si sedne že si jí nakreslí.Když jí kreslil začala se mu třepat ruka. Tak přestal . Budu ho nosit u sebe. Ale Katušce se chtělo skoro brečet,a obrázek si vzala k sobě.Pak si to rozmyslela a vrátila mu ho.Za chvíli je zavolal Zverka.Už vyšli ny salaš. Řekli že je tu Bohuš poprvé a tak mu všechno uázal. Až jim to vše ukázal tak se vydali domů. Zverka povídal o životě valachů. Bohuš ukázal obrázek na kterém byla Katuška a povídal jak se bála. Když dorazili domů začalo se stmívat a tak i krávy šli s nimi. Zachvíli gazdina volala k večeři . A po večeři se vydali pálit . Když se všichni sešli zapálila se hranice . Děvčata zpívala,chlapci točili s ohořelými klacky.Potom skákaly přes oheň. Najednou gazda zavolal že je už pozdě že se de domů.Tak to tam uklidili a šli.. Bohuš šel vedle Katušky . A celou cestu si povídali . Když přišli domů Bohuš si otevřel okno a ještě se díval na krásnou noc.
Ráno když se vzbudil tak viděl děvčata zpívat , ale Katuška mezi nimi nebyla. Seděla v komoře a zpívala smutné písně. Ráno když přišel ke stolu všiml si že na poličce jsou bílé kvítky. Bohuš se ptal proč to tam mají.Gazda mu řekl že který z kvítku bude suchý do roka umře.Rozdali si je a úplně suchý měla Zuzula.Katuška ho měla nejhezčí.Zuzula začala popotahovat ale gazda ji uklidnil. Potom Bohuš řekl že je připraven na cestu domu. Všichni přemlouvali aby ještě zůstal.Potom šli hledat Katušku až jí našli tak Katuška řekla že když slyšela že Bohuš odjíždí tak se mi chtělo umřít. Potom vzal Katušku za ruku. A spadl jí kámen ze srdce.Večer se se všemi rozloučil. Tak se vydal domů.Rok minul a starý Sokol umřel. Stal se doktorem práv.Byl bohatý a vrátil se k e Katušce kterou miloval ,ale jeho milovala jiná.Ta ohrnula nos a naštvala se .