Neruda, Jan - Povídky malostranské

1. Úvod (autor, název, žánr): Jan Neruda, Povídky malostranské, povídky

2. Místo a doba děje: město Praha, Malá Strana; počátek 2. pol. 19. stol.

3. Námět, dějová osnova: na sobě nezávislé povídky, spojeny prostředím, ve kterém Neruda vyrůstal (např. Přivedla žebráka na mizinu: hlavní hrdina, žebrák Vojtíšek se kvůli pomluvám ocitne v nepřízni malostranského obyvatelstva, je vyhnán a v zimě ho najdou mrtvého.
Figurky :zápisky z deníku studenta práv, který se stěhuje na poetickou MS,
kde obývá pavlačový dům, a díky svým sousedům je vyveden z omylu, že MS je poklidnou, pro studenta dělanou čtvrtí)

4. Hlavní postavy (charakteristika): Přivedla žebráka na mizinu: pan Vojtíšek :další neodmyslitelná postava MS; skromný; nevtíravý; ačkoliv je chudý, tak nežebrá….baba miliónová :žebračka; byla odmítnuta panem Vojtíškem, proto o něm roznesla, že je bohatý…..další obyvatelé MS….sám Neruda
Figurky: advokátní koncipient Krumlovský :30letý student práv, který poznává nevýhody pavlačového domu na MS…..sousedé: malíř Augusta se ženou a synem Pepíkem, domácí s dcerou Otylkou, pan Provazník (ironický důchodce), Klikeš, Sempr, paní konduktorka, nadporučík Rubacký….přítel Morousek, doktor Jensen)

5. Doba vzniku díla: počátek 2. Poloviny 19. Století; Nerudovy postřehy jakožto malého chlapce (Jak to přišlo, že dne 20. Srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno – vyprávění o klukovské hře na převrat)

6. Hlavní myšlenka: přiblíženi života na Malé Straně – x maloměšťáctví, x předsudkům; odhalil, jaké tragédie se skrývají za zdmi měšťanských domů; v některých povídkách nepřízeň k židům (jejich hrabivosti)

7. Význam působení díla: ve své době byly jeho povídky velice oblíbeny, x maloměšťáctví, x předsudkům

8. Umělecké a kompoziční prostředky: archaismy, retardace (popisem), kontakt se čtenářem, německá a latinská slova, krátké věty, pomlky, přímá řeč, satira…(Figurky – využití ich-formy, členitost textu, ironie, krátké věty,náhlé změny názorů)

9. Co mě zaujalo: lidská lehkověrnost (Přivedla žebráka na mizinu), povrchnost…sousedské vztahy na MS…klukovská fantazie Jana Nerudy (Svatováclavská mše), poslední kapitola Figurky svou autentičností a empatií
Jan Neruda
Povídky malostranské

Povídky malostranské od Jana Nerudy jsou sbírkou na sebe nenavazujících příběhů obyvatel Malé Strany (období 19. století). V některých povídkách vystupuje Neruda osobně, coby malý chlapec (ve většině ovšem nezastává hlavní roli).

Uveďme například povídky Přivedla žebráka na mizinu a Figurky. První je o panu Vojtíškovi, neodmyslitelné ikoně Malé Strany, který si všechny získal svou nevtíravostí, slušným a přátelským vystupováním. Jednou však odmítne žebračku, tzv. babu milionovou, aby s ní sdílel chudou domácnost. Ta ho na oplátku před všemi spořádanými obyvateli MS pomluví a rozhlásí o něm, že je bohatý. Všichni se urazí a vypudí ho ze zdejších ulic. Nakonec je pan Vojtíšek nalezen mrtev. Zmrzl.
K Figurkám jsou zase přirovnáváni lidé z malostranského domu v Oujezdnické ulici, kam se přistěhuje 30-ti letý student práv, který doufá, že zde nalezne klidu pro svá studia. O svém prvotním nadšení se nám svěřuje prostřednictvím deníku; seznamuje nás v něm i se svými sousedy a popisuje zdejší celkovou atmosféru. Věru k pobavení nám mohou být jeho malicherné problémy a neustále měnící se názory. Vždyť právě pro slavíčí zpěv se sem přistěhoval, a neuplynulo mnoho dní a už by se dožadoval ručnice…Nakonec dá na přítelovu radu a vrátí se zpět na Staré město.

Neruda využil mnoho rozdílných uměleckých prostředků. Jmenujme například retardaci, tak typickou pro Týden v tichém domě, archaismy, kontakt se čtenářem, německá a latinská slova, krátké věty, pomlky, přímou řeč, satiru…

Autor, stojící vždy na straně dobrých lidí, odsuzuje maloměšťáctví a předsudky (k tomuto účelu využívá satiry – Týden v tichém domě). Odhalil, jaké tragédie se skrývají za zdmi „tichých“ měšťanských domů. V některých povídkách, sice jen okrajově, naráží na židovskou hrabivost, jíž se na Malé Straně opovrhuje. Jinak se toto dílo snaží přiblížit život obyčejných lidí, právě proto si získalo (spolu s dalšími povídkami a fejetony) oblibu širší veřejnosti.

Zaujala mě nenásilná forma, kterou Neruda poukázal na typické lidské vlastnosti (pomlouvačnost, lehkověrnost, nestálost…).

Nejvíce autentickou příhodou se mi zdály být Figurky.