Nezval, Vítězslav - Manon Lescaut

Autor: Vítězslav Nezval
narozen r. 1900 v Třebíči, zemřel r. 1958 v Praze
český básník, dramatik a prozaik

Díla
Podivuhodný kouzelník, Pantomima, Básně noci, Akrobat, Edison, Pět prstů, Milenci z kiosků, Praha s prsty deště, Absolutní hrobař, Žena v množném čísle, Pět minut za městem, Manon Lescaut, Matka naděje, Zpěv míru, Z domoviny, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou…

Obsah
Hlavní postavou je mladičký student Des Grieux, který se společně s ostatními studenty loučí před malou hospůdkou v Amiensu. On a jeho přítel Tiberge mají příští den nastoupit do semináře. Des Grieux se seznámí s krásnou Manon z Arrasu a zamiluje se do ní.

Pro Manon je nejdůležitější to, aby se všem líbila, a tak přijímá dvoření i bohatého statkáře a prokurátora pana Duvala a nejvíce ji lákají jeho dary. Chování Manon mladého studenta trápí, ale jeho láska k ní ji vždy omlouvá.

Oba si nakonec najdou byt v Paříži a když jim dochází peníze, Manon se opět vrací k dvoření pana Duvala. Dozví se o tom Des Grieux, vrátí jí prstýnek a vstoupí do semináře. Manon mu však znovu oblomí srdce a mladý student se vzdává kněžství. Je nakonec i ochoten předstírat, že je bratrem Manon, aby mohli být spolu u Duvala a Manon zatím přijímala jeho dary. Všechno vyjde najevo a pan Duval hrozí Manon vězením.

Přijíždí Duvalův syn a Manon se díky Tibergovi s Duvalovým synem seznámí. Manon opět upřednostňuje bohatství a mladý student to nezvládne a dá mladého Duvala zajmout. Přichází Tiberge, policie a Duval. Z Tibergova podnětu je Manon poslána s nevěstkami do Mississippi. Des Grieux jede s ní, chce se s ní oženit, ale Manon mu umírá v náručí na horkou nemoc.

Hlavní postavy

Manon Lescaut
- krásná, mladá
- touží po penězích a špercích

rytíř Des Grieux
- předtím, než potkal Manon chtěl zasvětit svůj život církvi
- miluje Manon – udělal by pro ni vše

Tiberge
- kněz
- vidí v Des Grieux svého nejlepšího žáka
- nechce aby žil s Manon – škodí jim a zároveň pomáhá

Děj se odehrává ve Francii – v Paříži. Kniha je divadelní hra o 7 obrazech. Dále se v ní vyskytuje například metafora, anafora:…

Manon je můj osud.
Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první i poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první i poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje, umřít pro krásu…

Epifora:

Hodiny letí jak ten poták,
A už se zase smráká.
Hodiny letí jak ten pták,
až do oblak, až do oblak,
ach, chytit toho ptáka…
Ach chytit toho ptáka…

Je napsána podle románu abbého Prévosta.
Autor v knize zobrazil neutuchající lásku a touhu po penězích.

Knihu jsem začínal číst s odstupem, postupně jsem se do ní ale začetl a přečetl jedním dechem. Moc pěkná!