Román je prolnutím reálného příběhu a zbojnické legendy. Nikola Šuhaj je vojenský zběh, který za první světoné války utekl z uherského pluku v Ďarmotech, ukrýval se v horách a lesích rodného verchovinského kraje a živil se zbojnictvím. Bída válečných let trvala i za rumunské nadvlády, i po připojení k Československu. Individuální i kolektivní zbojnictví nebylo na Verchovině ani v minulosti něčím neobvyklým. Nikola sám i s tlupou a nakonec se svým mladším bratrem Jurou se vrací do hor a pokračuje ve zbojničení. Jednou je na poloninš četníky chycen, po několika denním vězení na koločavské stanici však uprchne. Zuřivé pronásledování četníky nevede k výsledku. Šuhaj jakoby zázračně prchá a v přestřelkách hynou čeští četníci. Na Nikolovo dopadení je vypsána odměna. Tři koločavští rolníci nakonec úkladně sekyrou a ranami z pušek Šuhaje na polonině zavraždí. Olbrach se drží tohoto autentického dějového rámce, obohacuje však Šuhajův příběh barvitými epizodami. Kořeny zbojnické tradice osvětluje v kapitole o Oleksovi Dovbušovi. Neustále střetávání a prolínání dějů minulých a přítomných směřuje v patosu zbojnických činů k buducnosti. ("Nikola Šuhaj žije. Žije v těchto horách a s nimi. Bude žít. Neříkejme věčně, neboť tomuto slovu rozumíme dnes ještě méně, než mu rozuměli naši náboženští pradědové, a spokojme se s prostým slovem : dlouho. " - Závěr románu.) Mytologický ráz románu zdůrazňuje pudovost, projevená v činech Nikolových a v milostném vztahu Nikoly, Rržiky a četníka Svozila. Baladický charakter příběhu prohlubují působivá přírodní líčení, folklórní citace a pohádkové motivy. Tři světy : rusínský, židovský i český, jejich kontakty i izolovanost autor vykreslil s psychologickou dokonalostí. V jazykovém ztvárnění dosáhl Olbracht vrcholné úrovně v obraznosti, v slovníku i ve skladebné stránce. Právem se stal román jeho nejpřekládanější knihou. Další představitelé, německy píšící pražáci: e.e.kish: pražský pitaval, tržiště senzací, f.werfel: 40 dnů, píseň o bernadetti, f.kafka: proměna, proces, cizinec, zámek. Autoři: vvančura: pekař jan marhoul, rozmarné léto, markéta lazarová, iolbracht, m.majerová: mučenky, náměstí republiky, nejkrásnější svět, siréna, robinsonka, m.pujmanová: pacientka doktora hegla, předtucha, lidé na křižovatce, hra s ohněm, život proti smrti, kpoláček: okresní město, dům na předměstí, muži v ofsajdu, bylo nás pět, e.bass: cirkus humberto, Lidé z maringotek, klapzubova jedenáctka, e.hostovský: žhář, cizinec hledá byt, j.glazarová: roky v ringu, vlčí jáma, advent, j.havlíček: helimadoe, petrolejové lampy, neviditelný.
Autor
Český prozaik, vlastním jménem Kamil Zeman. Dlouhá léta působil jako novinář, nejprve v sociálně demokratickém, později v komunistickém tisku. V celém svém díle projevoval zájem o společenské otázky. Tvorba :Anna proletářka, Hory a staletí, Nikola Šuhaj Loupežník, Galet v údolí
8. září 2008
5 628×
414 slov
