Podle románu Jana Otčenáška natočil režisér Otakar Vávra film, který nese stejný název. Hlavní role obsadil Karlem Högrem a Vlastou Fialovou. Film byl natočen v roce 1958.
Děj románu se odehrává těsně po únoru 1948. Snaží se zachytit to, jak se lidé vyrovnávají
s novou skutečností. Dělníci nadšeně pracují, protože teď ví, že pracují na svém a pro sebe. Daleko hůř nese tyto změny inteligence, která měla ve většině případů blíže k buržoazii, nebo i pocházela z jejich řad či se tam snažila dostat. Hlavní postavou je právník Brych, člověk osobně statečný a čestný. Pochází z chudé rodiny, prožil válku a všechny své naděje upíral k mírovému žití, ale je zklamán. Žena, kterou měl rád, se provdala za jiného a navíc má pocit, že diktatura proletariátu je stejně tvrdá a nesprávná, jako jakákoli jiná diktatura. Ví, že předmnichovská republika byla nesprávná, a nesouhlasí s reakční politikou, ale není ani pro komunisty, chce zůstat nestranným, ale to v této době nejde. Dostane přihlášku do KSČ, ale odmítá ji vyplnit, na pracovišti je ovlivňován komunistou, sám je spíš pro socialismus, ale Irena s manželem je připravena odejít na západ. Přemlouvají ho, aby odešel s nimi. Kategoricky a dlouho odmítá, ale nakonec zvítězí stará láska k Ireně a soucit nesvobody doma i na pracovišti, má pocit, že je sledován a cítí to na sobě jako křivdu. Rozhodne se, že tedy odejde. Dostane se do větší skupiny, která má být ilegálně převedena přes hranice. Den čekání na průvodce v osamělé horské chatě a poznání, že se dostal k lidem, kteří pro svůj egoismus se neštítí ani zločinu, mu otevře oči a rozhodne se vrátit se. Irena se vrací s ním.
22. červenec 2007
3 886×
276 slov
