Plautus patří mezi nejvýznamnější tvůrce římské komedie (asi 254-184 př.n.l.). Pocházel z neurozeného rodu, pracoval jako nádeník, zabýval se i obchodem, ale většinu života strávil v Římě u divadla. Nevíme, kde zemřel. Je autorem asi 130 her, ale dochovalo se jich pouze 19. Náměty přebíral z řeckých předloh, ale obohatil je důmyslnými zápletkami. K oblíbenosti jeho her přispíval i hovorový jazyk, kterým hovořili postavy her (vulgární latina).
Postavy Plautových komedií jsou ustálené lidské typy (např. pán je lakomý a hloupý, otrok je chytrý, chlubivý mluvka…). Jeho komedie se staly inspirací pro pozdější dramatiky Shakespeara či Moliéra.
Komedie o hrnci je Plautovou nejznámější komedií. Je o pěti jednáních, odehrává se v Římě, v blíže neurčené době. Pravděpodobným autorem řecké předlohy, kterou Plautus přepracoval, je Menandros. Konec Plautovy hry se bohužel nedochoval a tak jsme odkázáni pouze na dohady, jak hra skutečně skončila.
Hra začíná prologem, v kterém nám Lár, bůh domu, ve kterém bydlí lakotný Euklio se svou dcerou Fédrií, vysvětluje, jak děd Euklia uschoval své zlaťáky do hrnce, který ukryl někde v domě. Jediný Lár ví, kde se zlaťáky nacházejí. Tajemství nakonec vyzradí právě Eukliovi, jelikož přeje štěstí Fédrii, která čeká dítě s Lykonidem, synem Megadora, který je do Fédrie zamilován.
První jednání začíná v okamžiku, kdy Euklio chce vyhodit z domu Stafylu, svoji služku, protože se domnívá, že mu chce ukrást jeho hrnec s penězi. Stafyla navíc ví, že Fédrie čeká dítě s Lykonidem. Euklio se nakonec uklidní a služku zve zpátky do domu.
Ve druhém jednání se koná rozprava Eunomie, sestry Megadora a matky Lykonida a právě Megadora. Přesvědčuje svého bratra, aby se konečně oženil a měl děti. Megadorus se rozhodne oženit s Fédrií. Proto přichází za Eukliem, aby mu dal svoji dceru za ženu. Euklio svolí, ale pod podmínkou, že nemusí dceři dávat žádné věno. Dohodnou se tedy, že svatba bude už tentýž den.
Ve třetím jednání přerozděluje Strobilus, otrok Megadora a Lykonida, jídlo na svatbu s kuchaři a flétnistkami do domů Euklia a Megadora. Kuchaři Anthrax a Kongrio zjišťují, jaký je Euklio lakotný. Kuchaři v Euliově domě připravují jídlo, když v tom přichází na scénu sám Euklio, který kuchaře zbije, protože se domnívá, že mu chtějí ukrást jeho hrnec. Rozhodne se tedy, že zlaťáky ukryje v chrámu Důvěry.
Ve čtvrtém jednání přichází ke chrámu Důvěry Strobilus, který tajně vyslechne modlitbu Euklia k Důvěře. Zjistí, že ve chrámu ukryl svůj hrnec a začne jej hledat. Euklio se ovšem vrací a Strobila zbije a podrobí výslechu. Vezme svůj hrnec a odchází do Silvanova háje, kde peníze ukryje. Strobilus jej ovšem sledoval a hrnec s penězi mu ukradne. Mezitím porodí Fédrie chlapce, což se dozví Lykonides, který přemluví svého strýce Megadora, aby se dívky vzdal v prospěch Lykonida. Euklio přichází na to, že mu ukradli zlaťáky a začne naříkat a hledat viníka. Potká se s Lykonidem, který mu chce povědět o dítěti, které se narodilo Fédrii. Euklio nejprve považuje Lykonida za toho, kdo mu ukradl jeho hrnec, nakonec se ale vše vysvětlí a Lykonides poví Eukliovi o svém záměru vzít si Fédrii.
V posledním pátém jednání se setkávají Lykonides se Strobilem, který mu poví o zlaťácích, které našel. Lykonides slíbí Strobilovi svobodu, jestliže zlaťáky vrátí zpět Eukliovi. Poté rychle utíká za Stafylou, aby domluvil poslední přípravy ke svatbě. Strobilus vrací zlaťáky Eukliovi, který je ale dává nevěstě Fédrii a ženichovi Lykonidovi jako svatební dar. Sám v závěru říká, že když měl peníze, měl akorát strach, aby mu je nikdo neukradl, či aby si o něm lidé nemysleli, že je bohatý a tak bude radši chudákem, aby se nemusel o nic bát. Hra končí svatbou a veselkou.
2. srpen 2007
9 481×
600 slov
