nakladatelství: Odeon
rok vydání: 1978
překladatel: Josef Schwarz
hlavní postavy: C. A. Dupin, vypravěč (v díle nejmenován)
Pan Dupin, rodilý Pařížan, oplývá pozoruhodnou vlastností - uměním analýzy. V praxi to znamená, že se umí vžít do jiného člověka, stopovat jeho myšlenkové pochody a rozpoznat, co daný člověk v tu kterou chvíli udělá. Také ale nesporně dokáže uvažovat o věci jako celku bez toho, aby přehlížel ostatními pomíjené detaily.
Jednoho dne se v denním tisku objeví zpráva o hrozivé události, která se stala v zapadlé ulici Morgue. Šlo o brutální vraždu dvou dam, paní L' Espanayové a její dcery Kamily L' Espanayové. Případ byl zvláštní nejen svou ohavností, ale především zdánlivou neřešitelností. Tělo slečny Kamily bylo nalezeno vražené do krbového komína v pokoji, který byl zevnitř prokazatelně uzamčen. Paní L' Espanayová byla objevena na zadním dvorku pod okny jejich bytu. Obě zavražděné byly nelidský zohavené, což svědčilo o jakémsi šílenství pachatele.
Pana Dupina tato neřešitelná záhada natolik zaujala, že se rozhodl obeznámit se s fakty přímo na místě činu. Zjistil, že svědci, kteří objevili těla, vypovídali přibližně takto: Kolem třetí hodiny ranní uslyšeli křik z domu paní L' Espanayové a rozhodli se vyrazit domovní dveře. Poté křik utichl a uslyšeli hádku. Jeden z hlasů patřil jistě Francouzi a byl to hlas mužský. Druhý hlas však nikdo nebyl schopen identifikovat. Nevěděli, zda patřil muži či ženě ani jakým mluvil jazykem. Rychle vyběhli po schodech až do třetího patra k bytu dam a narazili na zamčené dveře. Tuto překážku však bez větších obtíží překonali a naskytl se jim pohled na úplně zdemolovaný pokoj. Nábytek byl rozmetán na všechny strany, zásuvky vysypané po zemi a všude byla spousta krvavých stop. Pachatelé zde ale nebyli.
Dupin si místo důkladně prohlédl, vyslechl všechny výpovědi a v hlavě se mu začala ucelovala představa o průběhu celé události. V prví řadě dospěl k závěru, že vrahem nemohl být člověk. Pak už jen zbývalo ověřit si své domněnky a záhada byla vyřešena. Proběhlo to zhruba takhle: Dámy seděly v pokoji u otevřeného okna, jímž se taky pachatel dostal dovnitř i ven. Bylo k tomu ovšem zapotřebí obrovské síly a mrštnosti, kterou se, mimo jiné, vyznačuje orangutan ryšavý. Ten utekl svému chovateli a chtěl najít útočiště v bytě zmíněných dam. Ty ho ale svým vyděšeným křikem vyprovokovali ke krvelačné zuřivosti a on je bez milosti zabil. Snad ze strachu před trestem se orangutan snažil "zahladit" stopy svého činu, proto jedno tělo nacpal do komína a druhé vyhodil z okna. Jeho majitel ho vystopoval, ale když uviděl hrůzné počínání svého svěřence, obával se obvinění a utekl.
Tímto odhalením Dupin nejen prokázal svůj ostrovtip, ale především osvobodil neprávem zadrženého člověka, který byl policií podezříván.
Tento příběh se mi líbil hlavně proto, že je velmi podrobně popsán postup řešení oné záhady a konec je velice překvapivý. Poe jistě oplýval nezkrotnou fantazií, protože i když jeho povídky znáte, stejně vás vždy zarazí svým závěrem.
22. říjen 2007
6 428×
478 slov