Poláček, Karel - Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček
Ilustrace: Antonín Palec
Upravil: Zdenek Seidl
Roku: 1960
Redaktorka: Blažena Quaiserová
Vytiskl: Mír
Vydání: sedmé
Výtisků: 33 000

Téma: C I R K U S B U D E

Hl. postavy: Petr Bajza, Bejval Antonín, Éda Kemplink, Jirsák Čeněk, Zilvar z chudobince, Véna, rodinní příbuzní všech kluků

Obsah: Tato kniha nemá kapitoly, ale má části.Vybral jsem si tu nejpěknější a tu vám teď povyprávím.

Bylo jednou pěkné odpoledne a parta kluků se šla projít po městě.Najednou uviděli jednoho pána, který věšel různé plakáty.Kluci šli za ním a všechny je četli.Na jednom plakátě bylo napsáno:

Kluci tomu nevěřili a pro jistotu to přečetli ještě jednou.Petr Bajza, jeden z kluků co spolu mluví, se na tento cirkus těšil tak moc, že: pomáhal v krámu s tatínkem, uctíval boha, každého nahlas zdravil, když ho maminka s tatínkem pro něco poslali tak vůbec nebreptal apod.Jednou takhle u večeře tatínek řekl: „Matko, ten náš Péťa se mě nechce líbit.Není nějak marodný, že ho nejde slyšet?“ “Mě se zdá, že něco proved“ řekla maminka.Petr naopak odvětil: „Ale ne, já jsem nic neproved a ani neprovedu“.Na druhý den se Petr u večeře tatínka zeptal, jestli bych mohl jít s klukama do cirkusu.Tatínek řekl , že to nepřipadá v žádném případě.Petr se během chviličky rozbrečel a šel do svého pokoje.Potom maminka zašeptala tatínkovi něco do ouška.Tatínek si zavolal Petra a řekl mu že tedy do cirkusu muže jít, ale s rodiči.Petrovi to bylo docela jedno jestli s klukama nebo s rodiči, hlavně, že tam bude.Tak se tedy Petr s maminkou a tatínkem jednou večer vydali do cirkusu.

Jakmile byli v cirkuse, byl Petr jako vyměněný.Tatínkovi a mamince pořád ukazoval, který kluk chodí s Petrem do třídy.Dalo by se říct , že byl na to docela hrdý a pořád se opakoval.V cirkuse lidé představovali takové cviky, na které se paní Bajzová občas ani nemohla dívat, ale pan Bajza ji uklidnil, protože ji řekl, že takový lidé jsou na tohle zvyklí.A měl pravdu.Jakmile se cirkus táhnul ke konci, Petrův kamarád vybíral peníze.Tatínek řekl , že to je vyděračství, ale paní Bajzová řekla, že bysme mohli přispět.Když Bajzová rodina vycházela z cirkusu, tak Petr uviděl Zilvara z chudobince.Petr se ho zeptal, kde vzal tolik peněz, že je tady v cirkuse.A on řekl, že mi to řekne, ale že to nesmím nikomu říct, já jsem souhlasil a on mi řekl, že jak jde každý den ze školy, tak vypomáhá v cirkuse, tím že vynáší vodu.Tím pádem má vstup zadarmo.Zilvar také řekl, že jestli chci, tak můžu vypomáhat také.Já naprosto souhlasil.Před cirkusem si tatínek koupil pohlednici krásné krasojezdkyně.Ten večer Petr neuměl spát a pořád si připomínal dnešní večer.Přál si aby se takové dny opakovaly a opakovaly.Na druhý den, šel po škole Petr vypomáhat do cirkusu.Jakmile přicházel k cirkusu, tak tam stáli všichni kluci co spolu mluvíme.Jak tak Petr nesl tu vodu uviděl krasojezdkyni a málem tu vodu upustil.Na druhý den jak šel Petr do školy tak na náměstí už nebyl cirkus, ale utržené vstupenky a milion odpadků.Petrovi nebylo ráno už nějak dobře, ale řekl, že do školy, půjde.Po nějaké době jej museli Petrovi kamarádi doprovodit až k domu.Petr si hned lehl do postele a vzpomínal jak to bylo super, když tady byl cirkus.Tatínek si sedl vedle Petra a mamince povídá, že ten náš kluk nějak moc hřeje.Za Petrem potom přišel pan doktor a řekl, že má tatínek přinést francovku.Petr na to potom usnul a zdál se mu takový sen, který vám už nemohu říct, protože bych vyprávěl další kapitolu.

Citát:
Jednou tatínek pil kafe, a když dopil kafe, tak postavil hrnek na své místo a pravil: „Matko, ten náš Péťa se mně nechce líbit.Není nějak marodný, že ho není slyšet?“
Maminka odvětila: „Že by mu něco bylo, to mu zas ní, vždyť mu dobře šmakuje.“
„Mně se zdá, že něco provedl a teď se bojí, že to práskne,“ pravil tatínek.
Ale já jsem nic neprovedl a ani neprovedu, ačkoli bych toho mohl provést habaděj.

(To, co je v obsahu napsáno písmem kurzívou, je citováno v hodnocení.)

Hodnocení:

Kniha se mi velice líbila, protože mě takové knížky zajímají a proto, že v této knize je spousta výrazů, kterým rozumí pouze kluci.Tato kniha byla napsána tzv. klukovským jazykem, např. Já jsem pravil: Rumperpurdo, ty bídnice atd.V této knize také bylo hodněkrát řeknuto: nýbrž a tudíž.V této knize byli např. slova knižní (pravit), hovorová (habaděj), obecná čeština (abysem), nářečí (prauda)

Charakteristika postav:

Štverák: namlouvá Andulu
Bejval Antonín: nejlepší Petrův kamarád
Éda Kemplink: který se zabývá o vojnou
Jirsák Čeňek: který je pobožný
Zilvar z chudobince: který zachrání v jedné kapitole tonoucího Vénu
Maminka a tatínek: kteří jsou velice hodní k svému synu Petrovi