Gabriela Preissová, rozená Sekerová, se narodila roku 1862 v Kutné Hoře. Spisovatelstvím se zabývala déle než padesát let, avšak její nejvýznamnější díla vznikala v jejím prvním tvůrčím údobí do roku 1890. Stala se představitelkou českého realistického dramatu. Ve svých knihách se zaměřovala především na venkovské postavy z Moravy a Slovácka. Preissová je autorkou dvou velice známých dramat: Gazdina roba a Její pastorkyňa, které později zhudebnili Josef Bohuslav Foerster a Leoš Janáček. Jedním z hlavních témat, které se snažila ve svých knihách vystihnout, byla láska dvou mladých lidí..
Tak je tomu i v knize Její pastorkyňa, kterou původně napsala jako divadelní hru, která však dostala prozaickou formu. Hlavním cílem této autorky, bylo upoutat čtenáře a zobrazit svět a lidovou skutečnost volbou nové látky. Tou se pro ni stal život korutanských Slovinců.
Děj se odehrává na sklonu 19. století v malé dědině Bystrance. Hlavní postavu této knihy představuje Petrona Buryjovka, zvaná kostelnička. Za mlada se provdala za vdovce Tómu Buryju, který už měl malou dcerku Jenůfku. Petrona se tak stala její pěstounkou a Jenůfka je nazývána její pastorkyní.. Později se ale ukázalo, že manželství s Tómou nebylo zrovna to nejšťastnější. Tóma byl lehkomyslný a bezcharakterní mladík, který všechny své peníze prohrával v kartách a o domov se už vůbec nestaral. Po tom, co Tóma zemře, Buryjovka zůstává sama a rozhodne se tak Jenůfce všechno vynahradit a stát se tou nejlepší matkou. To se jí i daří a ve vesnici je velice obdivována.
Tak jak Jenůfka rostla a dospívala stávalo se z ní velmi pohledné a veselé děvče. Nedaleko od jejich chalupy, žijí v mlýně dva nevlastní bratři Laco a Štefa. Jenůfka zde pracovala jako služebná a oba chlapci se do ní zamilují. Jenůfce se zprvu více zamlouvá Laco, ale po té co je odveden na vojnu, Jenůfa se zamiluje do Štefy. Po dvou letech se Laco vrací z vojny a zjišťuje, že Jenůfka už ho nemá ráda. Má proto na Štefu obrovskou zlost. Zná ho totiž až moc dobře a ví, že to s Jenůfou nemyslí vážně a že na ní obdivuje jenom její krásu. Úmyslně proto zraní Jenůfku na tváři a jí zůstává jizva.
Štefovi se Jenůfa nezdála už tak hezká a přestává ji milovat. Lacovi se vyplnilo přesně to, co předpovídal. Po čase Jenůfa zjistí, že čeká se Štefem dítě. Ona i matka se to snaží na vesnici utajit, a tak se Jenůfa schovává v komoře, aby lidé nevěděli, že je těhotná. Matka kostelnička tak všem říká, že Jenůfa odjela za prací do Vídně. Když Jenůfka porodí chlapečka je velmi šťastná, ale kostelnička v něm vidí překážku v Jenůfčině životu. Rozhodne se ještě promluvit se Štefou a přesvědčit ho, aby si Jenůfku vzal. Ten však odmítne.
Laco se stále o Jenůfku zajímá a dokonce ji přijde i znovu navštívit. Jenůfa ho přesto nechce. Kostelnička mu řekne pravdu i když ne úplně celou. Po té co Laca zjistí, že Jenůfa čeká se Štefou dítě, ulekne se, a kostelnička zjišťuje, že by se to mezi nimi tím dítětem celé pokazilo. Namluví mu proto, že dítě již zemřelo.
Protože však chce, aby Jenůfka byla ve svém životě šťastná a provdala se za Lacu, rozhodne se k hroznému činu. Uspí Jenůfku a její narozené dítě odnese do lesa a hodí ho pod led. Jenůfě pak sdělí, že dítě v době, co spala, zemřelo, a že ho pochovala na hřbitově. Jenůfa je z toho velmi nešťastná, ale zase tak trochu cítí jistou naději ve svém životě.
Časem se Jenůfa opět zamiluje do Laca a chystají spolu svatbu. Na jejich svatbě, ale vyjde vina kostelničky najevo. Celá vesnice se tak dozví pravdu a kostelnička je odsouzena na tři roky do vězení. Nakonec se ale Jenůfa s Lacem vezmou a chystají se na příchod jejich společného dítěte. Po té, co se kostelnička vrátí z vězení, všichni tři odjedou pryč, založit nový domov.
Myslím si, že Gabriela Preissová v této knize dokázala velice dobře vystihnout chování a povahy hlavních postav. Ať už to byl Laca, kterému šlo o upřímnou lásku k Jenufě, nebo Štefa, který na ní viděl pouze její krásu. Postava Petrony Buryjovky měla ztvárnit láskyplnou matku, která pro svojí nešťastnou dceru byla schopná udělat cokoli, jen aby byla ve svém životě spokojená.
Tato kniha se mi velice líbila, ať už svým dějem ale i malým napětím, které se v něm vyskytlo. Všem vám ji můžu jen vřele doporučit.
10. srpen 2007
8 358×
722 slov
