Rolland, Romain - Petr a Lucie

Příběh tragické mladé lásky se odehrál v Paříži, v době první světové války od středečního večera 30. ledna do Velkého pávku 29. března 1918.
Mladičký student Petr vyrůstal v bohatší měšťanské rodině. Otec pracoval jako soudce, vždy čestný a nesmírně vážně plnící své úřední povinnosti. Petra však už nebavil život, protože si uvědomoval, že ho pravděpodobně brzy ztratí. Měl totiž za šest měsíců nastoupit na vojnu.
Když jel jednou v podzemní dráze, uviděl krásnou, ale velmi smutnou dívku. Na první pohled se do ní zamiloval, ale o nic se nepokusil. Pouze když začaly nálety, jemně si stiskli ruce. Až když se s ní potkal potřetí, odvážil se ji oslovit. Jmenovala se Lucie a živila se malováním napodobenin, obrazů a portrétů. Žila na předměstí Paříže s matkou, která pracovala v továrně na válečné zbraně. Poslední dobou se však Lucii velmi odcizila, našla si milence, se kterým čekala dítě.
Od té doby se Petr s Lucií začali scházet. Doprovázel ji do muzea, na zastávku i k obchodníkovi, který vykupoval její obrázky. Velmi dobře si rozuměli, protože měli oba na svět i na válku stejný názor. Petr byl rád, že se konečně může někomu svěřit se svými obavami. Oba jakoby žili ve vlastním uzavřeném světě. Petr se díky Lucii začal dívat na svět mnohem optimističtěji a přestal být tolik závislý na svém starším bratrovi Filipovi, který dobrovolně narukoval ihned po začátku války. Byli dokonce tak zamilovaní, že si už ani jeden nedokázal představit život bez druhého. Slíbili si tedy, že se o Velikonocích v den vzkříšení stanou manželi. Přestože si s postupem času uvědomovali, že tento slib je nereálný. Často a rádi si vyprávěli, jaké to bude, až se vezmou a jak bude vypadat jejich domov. Blížila se však doba, kdy měl Petr narukovat. To jejich lásku ještě posílilo, protože Lucie jediná chápala Petrovy obavy.
Na Velký pátek si šli Petr a Lucie poslechnout do chrámu svatého Gervasia gregoriánský zpěv. U dveří do kostela uviděla Lucie malou rusovlasou dívenku, která se na ně dívala s hrůzou a soucitem v tváři. Chvíli potom, co usedli do lavice v postranní lodi však začali město bombardovat. Lucie se podívala do okna postranní kaple a tam uviděla tu usměvavou tvář rudovlasé holčičky. Ta měla opět ten výraz zděšení. Celý chrám se otřásal a kolem nich vládla všude panika. Lucie se vrhla na Petra a zakrývala ho vlastním tělem. V tom okamžiku se ale zřítil mohutný pilíř a oba je pohřbil v sutinách.