Je to milostná novela francouzského spisovatele Romaina Rollanda, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Je v ní vykreslen příběh dvou milenců, kteří ke své lásce přišli během první světové války. Kniha je ovlivněna autorovými vlastními zkušenostmi, neboť hrůzy první světové války zažil. Válečné hrůzy však nejsou motivem knihy, tím je láska, kterou je možné prožívat i za těchto hrůz.
Petr – je mladší syn v celkem zámožné měšťácké rodině z Paříže. Ze začátku se jeví jako malý kluk vzhlížející k jeho staršímu bratrovi, který brání svou zemi ve válce. Během vztahu s Lucií si však uvědomí, jak hrozná věc válka je a začíná ji a všechno zabíjení s ní spojené nenávidět. Je hodný, milý, čistý a romantický.
Lucie – je chudá, pomáhá mamince vydělat na živobytí kreslením obrázků a jejich prodáváním. Má pro svůj odlišný původ (z chudé rodiny) na rozdíl od Petra poněkud odlišný pohled na svět. Válku také nesnáší a bojí se, že jí válka vezme milence – Petra. Je tichá, něžná, hodná, milující, věrná, laskavá, úzkostlivá a krásná.
Příběh začíná bombardováním Paříže, při kterém všichni lidé, kteří se zrovna pohybovali venku, nacházejí úkryt v podzemní dráze. Mezi těmito lidmi jsou i Petr a Lucie. Tato náhoda je svedla dohromady a tady také Petr poprvé pocítí cit k Lucii. A to ačkoliv spolu nemluví, pouze se dotýkají, protože k sobě byli davem přitlačeni.
V dalších dnech Petr usilovně hledá Lucii a snaží se jí všude možně potkat. Nakonec se mu to podaří, ale ani napodruhé s ní nepromluví, pouze si vymění úsměvy plné něčeho, co ještě Petr nedokáže rozeznat. Až při třetím setkání se Petr odváží a promluví s Lucií. Osloví ji a od té doby se začnou scházet. Takto v nich rozkvétá velmi silný cit lásky a zanedlouho jeden druhému doslova propadnou.
Oba milenci přestávají vnímat okolní svět, plně se věnují jeden druhému. Petr se zajímá o to, co Lucie dělá a chce, aby ho také nakreslila, aby jí za to mohl zaplatit a pomoci jí tak z problémů s penězi. Jsou spolu téměř pořád a za jakéhokoliv počasí. Petr v té době přestává tolik obdivovat svého bratra, který občas přijede domů na dovolenku z války. Jeho bratrovi to není lhostejné, nezná příčinu této změny. Vždy byl u Petra středem pozornosti.
Blíží se den, kdy má Petr také narukovat na vojnu a bránit svoji zemi tak, jako jeho bratr. Ani jeden z milenců na to však nechce myslet a domluví se tedy, že budou předstírat, že se nic neděje. Jejich lásku chtějí stvrdit zasnoubením a chystají se proto na velký pátek do kostela. Když Petr a Lucie sedí mezi spoustou modlících se lidí a už si chtějí slíbit věčnou lásku, je Paříž opět bombardována. V mžiku se zřítí jeden z mohutných pilířů kostela přímo na milence, kteří jsou tak symbolicky spojeni navždy…
Příběh je psán chronologicky v er. formě. Je zde proto využito velké množství přímé řeči. V knize můžeme najít spousty básnických pojmenování, mezi které patří nesčetná přirovnání, metafory a metonymie a také množství symbolů. Tím vším se snaží autor vykreslit všechny pocity spojené s láskou ve válce. Děj tvoří minimální část textu, hlavní jsou pocity milenců a jejich osobní mikro prožitky.
Matouš Pilný
30. květen 2013
13 555×
534 slov
