Charakteristika Dudleyho Dursleye v sérii knih Harry Potter
Všechno to začalo v roce 1993. Tehdy se Joanne Kathleen Rowlingová v jedné kavárně v Edimburghu rozhodla, že začne z bídy psát knihy o skvělém kouzelnickém chlapci Harry Potterovi, aniž by tušila, jak tyto knihy změní svět dětí a možná i dospělých. J. K. Rowlingová se narodila 31. července roku 1965 v Bristolu, tedy ve stejném městě jako Harry.
První díl ze série knih o kouzelnickém učňovi Harry Potterovi vydalo v Anglii v roce 1997 nakladatelství Bloosbury. Šlo spíše jen o pokus v nákladu 500 kusů. Kniha Harry Potter a kámen mudrců se ale ihned ocitla na předních místech knižních žebříčků a pak už následoval jeden dotisk za druhým..
Ačkoliv autorka napsala všech sedm dílů, vydaných jich je zatím v angličtině pouze pět. V češtině dosud vyšly čtyři díly ale už se překládá pátý. Každý díl (Harry Potter a kámen mudrců, Harry Potter a tajemná komnata, Harry Potter a vězeň z Azkabanu a Harry Potter a ohnivý pohár) popisuje jeden školní rok na kouzelnické škole v Bradavicích, kterou Harry navštěvuje. Vlastně je to takový jeho “druhý domov“, protože zde po celý školní rok bydlí a studuje, a na prázdniny se vrací zpět k Dursleyovým, kam byl po narození předán školníkem Hagridem, protože jeho vlastní rodiče zabil mocný lord Voldemort. Harryho se mu však zabít nepodařilo. Způsobil mu pouze jizvu ve tvaru blesku na čele. V každém díle se Harry také setkává s lordem Voldemortem, který je vždy v někom skryt, a on s ním musí bojovat. Obvykle Harry vyhrává, protože jinak by následující knihy byly o ničem.
Harry ale život s Dursleyovými nesnáší. Jedním z důvodů je jeho odporný, rozmazlený, tlustý a nenasytný bratranec Dudley, který ovšem Harryho také nesnáší. Nevidím ale jediný důvod proč?! Zaprvé, všechnu pozornost věnují Dudleyho rodiče pouze Dudleymu. Harry jen pomáhá s úklidem a nebo je Dursleyovými úplně zanedbáván. Zadruhé, Harry Dudleymu vůbec nepřekáží. Bydlí v přístěnku na košťata pod schody, případně (v druhém díle) bylí v Dudleyho bývalém pokoji, který je sotva dvakrát větší, než přístěnek na košťata pod schody. Zatřetí, Harry je tedy pouze používán jako menší otrok, který má někdy (pouze při Dudleyho narozeninách) právo navštívit s celou rodiou zoologickou zahradu. Jediná činnnost, pro kterou je Dudley rád, že má doma Harryho, je to, že ho může s kamarády používat jako boxovací pytel. Harry se ale často nenechá bít. Protože je chytřejší než Dudley a jeho kamarádi, vždy se chytře schová na nějaké tajné místo. Tím Dudleyho zábava končí.
To, že je Dudley také pořádně nenasytný dokazuje následující příhoda. Dudley slavil své jedenácté narozeniny. Na celém stole byly rozestavěny dárky. Dudley k nim bez váhání přiběhl (spíše se to ale podobalo rychlejší chůzi). Ale ještě před samotným otevíráním položil svému tatínkovi celkem překvapivou otázku: „Kolik jich je ???“ „Třicet šest, Dudley, já sám jsem to počítal,“ odpověděl mu tatínek. „Třicet šest ??? Loni jsi říkal že jich letos bude třicet sedm !!!“ začal na svého tátu křičet a bylo na něm znát, že je pořádně rozčilen. „Dobře, to ano, ale letos jsou větší hezčí,“ odpověděl tatínek. Dudley se na něj hned vrhl: „Mě ale nezajímá jaké jsou! Slíbil jsi třicet sedm a já jich chci třicet sedm!!!“ To už ale nevydržela Dudleyho maminka, a řekla: „Dobře, drahý Dudley, až půjdeme ven koupíme ještě jeden dárek. To Dudleyho naštěstí uklidnilo. Myslím si, že takto by se zachoval málokdo z nás. Většinou mám velkou radost, když dostanu dárků více než čtyři: od rodičů, od sestry a po jednom od prarodičů. Ale kdybych měl tu čest být Dudleyho otcem, jednoduše bych mu vysvětlil, že by měl být rád, že vůbec nějaké ty dárky dostal. Zkrátka a dobře, je na něm pořádně znát, že je rozmazlený.
Všechny díly se mi velmi líbily a zhlédnul jsem i dva dosavadní filmy. Musím ale říci, že se mi knížka líbila více než filmy, protože si na jejím základě mohu představovat věci i postavy jinak než ve filmu, kde je vše přesně dané. Tím také narážím na fakt, že jsou knihy velmi pěkně psané a čtenář si dovede věci a postavy rychle a snadno představovat. Myslím si, že pokud tuto knihu vezme do rukou dobrý čtenář, jednoduše a rychle se do ní začte a vžije, a po dočtení už se nemůže dočkat dalších dílů.
31. leden 2008
11 103×
709 slov
