Autor: Cornelius Ryan
Název knihy: Nejdelší den
Rok vydání: 1968
Překladatel: Zdeněk Nejedlý
Něco o spisovateli: Cornelius Ryan se narodil 5. června 1920 v Dublinu. Po zakončení studií na Akademii muzických umění a na universitě začal svou životní dráhu coby dopisovatel tiskové agentury Reuter a zpravodaj londýnského Daily Telegraphu. Později se stal dopisovatelem na evropském a tichomořském bojišti.
Mezi jeho díla patří: Minuta k zákopu, Mikado se třpytivou hvězdou, Přes hranice kosmu a Poslední bitva.
Stručný obsah: Toto dílo je Ryanovým nejznámějším dílem. Představuje zvláštní druh reportáže, založených na vzpomínkách účastníků bitvy na pobřeží Normandie 6. června 1944.
Němci byly prakticky až do dne D a v jeho průběhu přesvědčeny, že tento spojenecký útok je pouze útok k odvrácení pozornosti, nikoliv Invaze. Pouze pár vojáků převážně z Hitlerových generálů si bylo s invazí jisto.
O tom, že jde opravdu o invazi němce přesvědčil už první okamžik dne D. Stačil k tomu pouze jediný pohled do Lamanšského průlivu, který byl přeplněn invazním spojeneckým vojskem.
Spojenci už od prvního okamžiku věděli, že vylodění na pobřeží Normandie nebude procházka Rajskou zahradou. Přesvědčily se o tom už v první vlně vylodění.
I když ztráty byly vysoké, nikoliv však tak vysoké, jaké předpovídaly spojenci.
Ale i přes velké ztráty se útok vydařil. Ze začátku to nevypadalo slibně, protože vlna bombardování byla neúspěšná a nepodařilo se vyřadit baterie děl, ale po úplném vylodění se podařilo celé pobřeží dobýt. A pak už to šlo jako po másle. Padalo město za městem a válka ve Francii skončila o mnoho dříve než se předpokládalo.
Hlavní myšlenka knihy: Autor se snaží vylíčit čtenáři průběh vylodění v Normandii okem válečného dopisovatele.
Můj názor na knihu: Toto kniha je velice dobrá, už jen proto, že autor píše za obě dvě strany. Jak za německou, tak za spojeneckou. Tuto knihu jsem si vybral jednak z doporučení kamarádů a jednak proto, že mám tento žánr velmi rád.
2. květen 2008
3 086×
310 slov
