Seghersová, Anna - Sedmý kříž

"Nepíšeme proto, abychom psali,
ale abychom tím, že píšeme, měnili svět."
Anna Seghersová

Anna Seghersová, vlastním jménem Netty Radvanyiová patří k zakladatelům německé proletářské a socialistické literatury a její prózy patří k vrcholům světového písemnictví 20. století. Celé její dílo je velkou obžalobou fašismu. Je to autorka románů, novel, povídek a esejí. Její život ovlivnily významné události 20. století, od třídních bojů ve dvacátých letech a teroru v období vlády fašistů až po výstavbu socialistického německého státu.
Nejvíce ji proslavil román Sedmý kříž. Napsala jej v emigraci roku 1939. Toto slavné dílo, umělecky nejvýznamnější protifašistický román a jeden předních moderních románů vůbec, je širokým obrazem fašistického Německa.

Děj:
Děj se odehrává na podzim 1937 v Porýní v Hesensku, kde z koncentračního tábora Westhofen uprchne sedm vězňů. Šest jich nacisté dopadnou a velitel tábora je dá pověsit na platany seřezané do tvaru kříže. Jen jediný uprchlík, komunista Georg Heisler, se zachrání a dostane se přes nizozemské hranice. Sedmý kříž zůstane prázdný a stane se pro vězně symbolem odhodlání k odporu proti fašismu a solidarity, kterou nemůže potlačit ani největší teror. Hlavní hrdina prochází jako štvanec Porýním, stává se svědomím všech, s nimiž se setká. Autorka líčí obyčejný život v německých vesnicích i městech, množství nejrůznějších lidí, zastrašených i statečných, kteří tímto temnem nesli poselství lidskosti, a množství situací, v nichž každý sebemenší čin vypovídá o morální hodnotě lidí. Tímto hledá autorka odpověď na otázku, jak hluboko pronikla nacistická ideologie do nitra německého národa, jaké revoluční síly v Německu existují a jaké jsou možnosti protifašistického odboje. Zdařilý útěk Georga Heislera symbolizuje autorčinu víru, že moc nacistického režimu v Německu není neomezená.
Děj zůstává soustředěn na hlavního hrdinu, ale neomezuje se pouze na líčení jeho
osudu; ostatní osoby a jednotlivé součásti děje jsou v přímém či nepřímém vztahu k němu, zároveň však získávají vlastní svébytnost
a životnost tím, že jsou v románu zobrazeny ve svém všedním dni (zvlášť výrazně např. bývalý poslanec a komunistický funkcionář Wallau, velitel koncentračního tábora Fahrenberg a další). Klidný, nedramatizující, zdánlivě nezúčastněný styl znásobuje otřesnost faktů. V Sedmém kříži se prostupuje (pomocí až filmové techniky montáže) mnoho paralelních dějů (osudy Heislerovy bývalé ženy Elli, přítele Franze Marneta, ostatních uprchlých vězňů). Všechny dějové a časové roviny se však protínají v jediném průsečíku, jímž je Heislerův osud. Nevzniká tedy pestrý kaleidoskop, nýbrž promyšlená stavba. Plynulý epický proud vyprávění upomíná na velké romány 19.století. Kompozice je posílena mnohovrstveností díla - metaforický titul románu navozuje představu Kristova utrpení a obsahuje magické číslo sedm; smrt šesti uprchlých vězňů na křížích je paralelou biblického ukřižování; sedm kapitol knihy odpovídá sedmi dnům Heislerova útěku a zároveň sedmi dnům stvoření světa.

Anna Seghersová v této knize, která ji proslavila po celém světě, dokazuje, že všemocná diktatura fašistů není všemocná, že nacisté vědí jen to, co se jim řekne a že mezinárodní antifašistická solidarita je silou, která zvítězí.

Kniha byla roku 1944 v USA zfilmována Fredem Zinnemannem. V hlavní roli se představil herec SpencerTracy.