Seneca rodák z Hispánie, vyrůstal v Římě a studiu filozofie se věnoval na podnět své matky, kterou tak miloval. Z filozofických směrů si oblíbil hlavně stoicismus, ale podléhali jiným vlivům. Sedm let strávil ve vyhnanství na Korsice a po odhalení spiknutí proti Neronovi, svému bývalému chovanci, musel na císařův příkaz spáchat sebevraždu. Proslul především svou sbírku sto dvaceti dopisů adresovaných příteli Luciliu Iuniorovi, určených však pro veřejnost.
Stoikové byli představitelé filozofického učení, které vzniklo koncem 4. st. př. n. l. s rozvojem techniky založené na matematických znalostech. Stoikové se řídili podle srovnání: logika je ohrada, fyzika úrodná půda, etika její plody. Jejich zásady byli, že: Žít je třeba podle přírody. Takoví je ideál skutečného mudrce. Štěstí spočívá v oproštění se od vášní, v klidu duše, lhostejnosti. V životě je vše předurčeno osudem. Přírodu chápali materialisticky. Podle Stoiků skutečně existují pouze tělesa. Pravdivé není tělesné a tudíž neexistuje. Pravdivé je pouze výrok. Stoikové uznávali 4 kategorie: 1.substrát ( jsoucno ); 2. Kvalita; 3. Stav ( např. nacházet se ); 4. Relativní stav ( nacházet se vpravo od něčeho ). Vytvořili výrokovou logiku, stanovili konjunkci, disjunkci a materiální implikaci. V 1. stoletích našeho letopočtu se začal stoicismus konstituovat na římské půdě. Jeho představiteli jsou Seneca, Epiktétos a římský císař Marcus Aurelius.
Kniha Výbor z listů Luciliovi obsahuje několik desítek listů, kde se autor zamýšlí nad životem a dává Luciliovi různé filozofické rady.V šestnáctém listu Seneca říká že: filozofie není dovedností běžnou ani určenou na odiv. Její podstata není ve slovech, ale ve věcech.
V tomto výroku se uplatňuje zásada stoicismu, že existují pouze tělesa a ne výroky. Dále Luciliovi radí: jestliže budeš žít podle přírody, nikdy nebudeš chud; jestliže podle svých představ, nikdy nebudeš bohat. Příroda vyžaduje jen zcela málo, představy nesmírně mnoho. V tomto výroku se uplatňuje zásada stoicismu, že žít je třeba podle přírody a také trochu že štěstí spočívá v oproštění se od vášní, v klidu duše a lhostejnosti. Šestnáctý list nekonečného filozofického poučování zakončil Seneca, jako všechny ostatní listy, optimisticky – Buď zdráv !
Ve třináctém listu se zamýšlí nad životem a smrtí. Jeho výroky zní i takto: Jedině proti stáří nelze nijak zakročit. Domnívám se, že statečnější je ten, kdo právě umírá, nežli ten, kdo má k smrti ještě daleko. Žádná bolest totiž není dlouhá, která je veliká. Kdyby byla tedy předmětem našeho strachu smrt, museli bychom se jí bát neustále.V jiných listech podává další moudrosti: - pravdu je třeba říci jenom těm, kteří ji chtějí slyšet
- jenom po pravém dobru lze bezpečně toužit
- radost je vážná záležitost
- je obtížné stále začínat život od začátku
- špatně žijí, kdo stále začínají žít
- je směšné chvátat k smrti z omrzelosti života, když jsi právě tento chvat zavinil způsobem svého života
Další a další moudrosti získá zvídavý čtenář v Senecově knize Výbor z listů Luciliovi a v knize další listy Luciliovy, která obsahuje vše co se nevešlo do prvního svazku.
11. březen 2008
5 681×
474 slov
